Právě v této době probíhá největší majetkový přesun v historii. Do roku 2048 se má mezi generacemi přerozdělit až 124 bilionů dolarů a s nimi přichází i moc a odpovědnost. Takzvaný Great Wealth Transfer zásadně mění svět správy bohatství. Redefinuje vztahy v rodinách, posouvá investiční strategie a přepisuje pravidla daňového plánování. Co znamená pro investory, poradce i dědice?
V historii moderních financí jen těžko najdeme událost s tak zásadním dopadem na správu majetku, jako je aktuální Great Wealth Transfer. Mezigenerační přesun bohatství v odhadovaném objemu až 124 bilionů dolarů přepisuje pravidla rodinného plánování, investičních strategií i poradenského byznysu. Ačkoli tento proces probíhá spíš „tiše“ v soukromí rodin a a jejich majetkových struktur, jeho důsledky budou formovat globální finanční ekosystém nejméně do poloviny 21. století.
Co je Great Wealth Transfer?
Termín Great Wealth Transfer označuje historicky největší přesun bohatství mezi generacemi, především od takzvaných Baby boomers (narozených 1946–1964) a jejich rodičů (Silent Generation) k mladším generacím X, Y a Z. Tento proces už začal a podle odhadů potrvá až do let 2045–2048. V centru pozornosti jsou zejména Spojené státy, ale podobný trend se prosazuje i v Evropě a dalších rozvinutých ekonomikách.
Na první pohled jde „jen“ o dědictví v novém měřítku. Ve skutečnosti však sledujeme zásadní změnu majetkových struktur, daňových strategií, investičních preferencí i rodinné dynamiky.
Jaká je hodnota majetku v masivním přesunu?
Původní odhady hovořily o zhruba 84 bilionech amerických dolarů, tedy necelých dvou trilionech korun, které měly být převedeny do roku 2045. Většinu z této sumy, kolem 72 bilionů (1,5 trilionu korun) by si měli rozdělit dědicové. Zbylou část – přibližně 12 bilionů (260 bilionů korun) – zřejmě získají charitativní organizace.
Novější analýzy, například od poradenské společnosti Cerulli Associates, pracují s ještě ambicióznějšími čísly. Podle jejich predikcí může objem přesunu do roku 2048 dosáhnout až 124 bilionů dolarů, v přepočtu více než 2,7 trilionu korun. Z toho přibližně 105 bilionů (2,3 trilionu korun) připadne přímo rodinným dědicům a dalších 18 bilionů (téměř 400 bilionů korun) neziskovému sektoru. Jen za poslední roky se přitom tempo ročního přesunu pohybuje mezi jedním až dvěma biliony ročně. A tento trend je stoupající.
Paradoxy a výzvy přenosu
Navzdory obrovským číslům není vše úplně přímočaré. Do hry vstupuje celá řada paradoxů a faktorů, které proces zpomalují. Stárnoucí populace v rozvinutých zemích čelí čím dál vyšším nákladům na zdravotní péči, dlouhodobé ošetřování a asistované bydlení. To může výrazně snížit objem majetku, který se nakonec skutečně předá.
Další komplikací je extrémní koncentrace bohatství. Drtivou většinu aktiv drží poměrně úzká skupina rodin. Zatímco u nich bude transfer obrovský, u střední třídy se často bude jednat spíše o jednorázový převod nemovitosti nebo menších finančních rezerv.
Mladší generace mění pohled na investice
Výrazný vliv má i rozdílné nastavení hodnot a preferencí mezi generacemi. Boomeři často preferovali stabilní, výnosově orientovaná portfolia složená z akcií a dluhopisů. Mladší generace se však více orientuje na technologie, ESG investice, kryptoměny nebo impaktové investice. Tento posun proměňuje i chování trhu. Například v oblasti nemovitostí tedy může dojít k situaci, kdy se zvýší jak poptávka, tak nabídka, aniž by to nutně vedlo k růstu cen. A obdobný efekt je vidět i v segmentu rodinných firem, kde se mísí otázka nástupnictví s (ne)ochotou mladší generace pokračovat v podnikání svých rodičů.
Filantropie jako nová síla kapitálu
Jedním z často přehlížených důsledků je také nárůst filantropických aktivit. Pokud se naplní předpoklad, že neziskové organizace získají do poloviny století kolem 18 bilionů dolarů, půjde o bezprecedentní příliv zdrojů do kultury, vzdělávání, zdravotnictví či klimatu. Bude ale potřeba nastavit efektivní filantropické struktury a sladit daňovou optimalizaci s reálným společenským dopadem.
