Oblast filantropie je velmi rozmanitá a nabízí řadu možností. Pokud ale chcete, aby vaše dary měly skutečný dopad, je potřeba darovat strategicky a dlouhodobě. Vzorem vám mohou být američtí megadárci, kteří na dobročinné účely ročně věnují stamiliony dolarů. Jaké přístupy se jim osvědčily? A koho nejčastěji podporují?
Nemusíte darovat stamiliony, abyste se mohli inspirovat u největších amerických filantropů, jako jsou Michael Bloomberg, MacKenzie Scott, Melinda French Gates a další zmínění v žebříčku Philantrophy.com. Spousta z nich se zaměřuje na vzdělávání a financují svoji almu mater, případně podporují místní komunity nebo si už před časem vybrali konkrétní oblast a té se věnují. Trendy se ale většinou příliš neřídí.
Být vidět nebo na sebe neupozorňovat?
Spousta filantropů řeší otázku, jestli o svých darech informovat veřejnost a případně, jakým způsobem. Někteří se domnívají, že díky tomu budou inspirací pro ostatní, jiní se naopak dárcovstvím příliš nechlubí, což je i případ bývalé manželky Jeffa Bezose, Mackenzie Scott, která k filantropii využívá takzvané fondy doporučované dárci, a tak není jasné, o jaké částky přesně jde.
Naproti tomu Melinda French Gates byla ve filantropických debatách loni poměrně výrazná a v médiích opakovaně vystupovala jako podporovatelka a ochránkyně žen a dívek. Dlouhodobě se totiž snaží posílit jejich postavení ve společnosti. Dále svými výroky v loňském roce zaujal i miliardář a filantrop Bill Ackmann, který kritizoval reakci podporované univerzity na aktuální situaci v Izraeli. Většina filantropů politickou situaci ve své činnosti tolik nereflektuje a přílišné polarizaci se snaží vyhýbat právě anonymním dárcovstvím.
Lokální zaměření
Mnoho donorů se podle Alexe Johnstona z poradenské firmy Building Impact Partners řídí ověřenými strategiemi dárcovství, které vyvinuli před deseti nebo více lety. A to platí i pro filantropy s vysokou hodnotou čistého jmění, kteří se pravidelně objevují na seznamu Philanthropy 50.
„Je běžné, že lidé při darování zažívají pocity naplnění. Často k tomu dochází z osobních důvodů. Proto filantropové s oblibou financují místní komunity nebo školy, na kterých studovali,” říká Johnston. A dodává, že na rozdíl od jiných typů dárcovství zde mohou přispět komunitě a věcem, které znají z každodenního života a mnohdy vidí i dopad svého daru.
To byl také případ Nancy a Richarda Kinderových, kteří své nadaci v roce 2024 věnovali více než 60 milionů dolarů (téměř 1,4 miliardy korun). Primárně se zaměřují na své domovské město Houston, ve kterém se snaží zlepšit úroveň vzdělání i celkovou kvalitu života. Jen nedávný grant na obnovu zeleně dosáhl 10 milionů dolarů, tedy přibližně 230 milionů korun.
Svoji alma mater zase podporuje mediální magnát Michael Bloomberg. Konkrétně jde o Univerzitu Johna Hopkinse v Marylanfu, které známý filantrop jen v loňském roce věnoval miliardu dolarů. Celková výše jeho darů se ale loni vyšplhala na 3,7 miliardy dolarů (více než 85 miliard korun).
Dárcovská horečka?
Mnoho odborníků i dárců se shoduje, že filantropie na nejvyšší úrovni nemusí podléhat trendům. Většina dárců si najde svoji cestu a té se drží, aniž by se řídili tím, o čem se zrovna píše nebo co dělají ostatní. Například dobročinnost Mackenzie Scott zaujala média ve velkém, ale ostatní dárce to podle Johnstona příliš neovlivnilo. „Jde o osobní naplnění a vytváření pozitivního dopadu na svět. Ale na to má každý svoji odpověď.” A souhlasí s ním i Kinder, který tvrdí, že právě v rozmanitosti je největší síla filantropie.
Čím vyšší částky, tím vyšší očekávání
Aktuální žebříček megadárců Philantrophy 50 zahrnoval největší počet darů v historii a několik z nich bylo v hodnotě miliardy dolarů (zhruba 24 miliard korun) nebo vyšší. Celkem pak tito dárci věnovali na dobročinné účely 16,2 miliardy dolarů, v přepočtu asi 373 miliard korun. Důvodem je akumulace bohatství mezi nejbohatšími, která zřejmě předčí filantropická očekávání.
S rostoucí výší darů ale chtějí mít donoři i větší přehled o dopadu své činnosti a žádají od neziskových organizací maximum informací. Ty tedy v USA čelí rostoucímu tlaku nejen ze strany státu, ale i soukromých dárců. Přitom v současné době potřebují jednotlivce a firmy víc, než kdy jindy, protože federální pomoc je omezována, případně úplně zastavena.
