Soukromé peníze v kultuře už nemíří jen do nákupu líbivých pláten do firemních zasedaček. Z pozice šéfredaktorky Wealth Magazínu dlouhodobě sleduji, jak se mění uvažování českých elit. Včerejší slavnostní setkání přátel a partnerů Nadace pro současné umění (NSÚ) potvrdilo, že moderní mecenáši dnes financují samotný čas na tvorbu, experimentální nová média, technologický výzkum a veřejný prostor. Dospěla česká filantropie?

Když jsem ve čtvrtek 24. září v auditoriu NSÚ poslouchala diskuse mezi galeristy, umělci a zástupci rodinných nadací, bylo zřejmé, že klasický model sběratelství dostává novou nadstavbu. Nejde už pouze o transakci, při které sběratel kupuje obraz do vlastní kolekce. Podle ředitele nadace Davida Koreckého dnes tradiční mecenáše doplňují rodinné nadační fondy, technologičtí investoři i korporátní hráči typu Nadačního fondu Škoda Auto. Jejich cíl je společný, a to financovat místa, obory a fáze tvůrčího procesu, kam komerční kapitál ani zkostnatělé státní rozpočty nedosahují.

Nejdřív dát tvůrcům čas

Zásadní změnu logiky dárcovství ukazuje nově představený program Stipendia 110, který nadace připravuje s Nadačním fondem Škoda Auto k blížícímu se 110. výročí vzniku republiky v roce 2028. Záměrem je udělit osmnáct stipendií po 110 tisících korunách napříč šesti kreativními obory. Cílem však není nákup hotového díla. tyto peníze financují samotný čas. Tvůrci tak získají pět měsíců na rešerši a přípravu nových konceptů.

„Nevadí, pokud se něco nezrealizuje. Tento projekt je především o podpoře tvůrčí činnosti,“ vysvětlil David Korecký, ředitel NSÚ. Donor tedy financuje i méně atraktivní, ale naprosto klíčovou část procesu. Možnost experimentovat s tím, že některé nápady zůstanou jen na papíře.

Mecenášství jako řešení problémů ve veřejném prostoru

Z večera vyplynulo, že současný mecenáš už se nespokojí je s odesláním peněz. Kromě toho poskytuje své know-how a vliv k prosazení děl, která by jinak narazila na byrokratický odpor. Jasným důkazem je slovenský sochař Tomáš Džadoň a jeho projekt Točna pro nový dopravní terminál v Mladé Boleslavi. Obrovská rotující plocha má cestující jemně vychylovat z jejich směru a narušit automatismus každodenního spěchu.

Prosadit takový zásah do funkčního terminálu znamenalo měsíce tvrdých jednání s úřady a organizacemi zastupujícími různé skupiny uživatelů.

„Lepšie riešiť problémy, ako nerealizovať nič,“ shrnul Džadoň náročný proces a dodal: „Vďaka nadácii a Nadačnému fondu Škoda Auto môžeme my umelci riešiť tie problémy a realizovať veci.“ Díky soukromému kapitálu se projektu otevřely dveře přes složitá vyjednávání třetích stran.

Kofinancování: Soukromé peníze jako páka pro státní galerie

Pohled do čísel třetího ročníku akvizičního programu NSÚ ukazuje vysoce efektivní investorský přístup. Nadace sama umění nenakupuje, ale podněcuje veřejné galerie k rozšiřování sbírek. Letos program rozdělil mezi 11 institucí celkem 1 076 400 korun. Zásadní je podmínka kofinancování. Příspěvek NSÚ totiž pokrývá maximálně 60 procent ceny díla.

Cílem rozdělených darů je motivovat galerie, aby samy alokovaly prostředky na současné umění, na které by jinak nedosáhly. Nejvýznamnější část letos získala Galerie Lázně Liberec, která díky programu získala prostředky na nová média, včetně videa Kutilka Poliny Davýdenko či neonové práce Jana Nálevky. Celkově tak obdržela přes 180.000 Kč.

Komise se navíc nezalekla ani nápravy historických mezer. Například Muzeum města Brno získalo 72 000 Kč na akvizici díla Aktivní askeze od Václava Stratila z roku 1989. Došlo tak ke stanovení pomyslné hranice, odkdy je umění považováno za „současné“. Podle historičky umění a kurátorky Pavlíny Morganové totiž právě z devadesátek vyrůstá dnešní scéna současného umění.

Nové peníze: Krypto-kapitál a globální trendy

Nejvíce progresivním bodem večera bylo vyhlášení mezinárodního Open Callu Art and Bitcoin, za kterým stojí technologická komunita 21.org. Soutěž hledající uměleckou reflexi blockchainu a jeho společenského přesahu nabízí finalistům 21 000 Kč, celkovému vítězi 95 000 Kč za volnou licenci. Zároveň slibuje rozpočet na realizaci díla až jeden milion korun s uzávěrkou v listopadu 2026.

To ukazuje, že česká filantropie drží krok se světem. Obdobný posun totiž reflektuje i Art Basel and UBS Global Art Market Report 2026. Zpráva UBS v kapitole zaměřené na Digital Art and New Patronage upozorňuje, že institucionální krypto-mecenášství je aktuálně nejrychleji rostoucím segmentem globální filantropie. Nová generace jednotlivců a rodin s ultra vysokou hodnotou čistého jmění (UHNWI) vyžaduje open-source přístup a propojuje technologický svět s kulturním odkazem způsobem, který dřívější sběratelé neznali. Český Open Call je ukázkovým příkladem tohoto globálního fenoménu v praxi.

„Do sbírky často nakupujeme závěsná umělecká díla. Přijde mi ale krásné, když se z pozice partnera podporují i umělecká díla z oblasti nových médií, zvukové instalace a podobně,“ potvrdila Anna Pulkertová, zakladatelka Art Part Clubu.