Cílem komunitní filantropie je zlepšení kvality života v určité skupině, a to díky zapojení všech jejích členů. Neznamená to, že každý z nich musí přispívat svými nápady či financemi, mohou pouze řídit jejich rozdělení nebo se jakkoliv jinak zapojit. Jak celý princip funguje a kdy vznikl?
Jak již z názvu vyplývá, komunitní filantropie označuje dárcovské aktivity pro zlepšení konkrétní komunity. Na rozdíl od ostatních typů dobročinnosti je komunitní filantropie typická tím, že zdroje podpory pocházejí přímo od samotných členů, případně podléhají jejich kontrole. Právě oni totiž nejlépe vědí, co je pro komunitu dobré a dokážou ji dlouhodobě zlepšovat.
Nejčastější formy podpory
Rozvoj komunity není závislý jen na finančních prostředcích, ale i na strategických plánech do budoucna nebo na časové investici. Často se podílí většina členů komunity. Většinou má podpora jednu z těchto podob:
- Myšlenky, nápady a plány
- Znalosti či zkušenosti
- Čas věnovaný potřebám a podpoře komunity
- Pro bono služby komunitních institucí i jednotlivců
- Hotovostní příspěvky jakékoliv velikosti
- Věcné příspěvky (například prostory, vybavení, občerstvení…)
- Doplňkové externí zdroje schválené komunitou
Od dávné historie po současnost
Komunitní filantropie není žádnou novinkou, mnoho lidí ji dokonce považuje za základ demokracie. Vždyť na podobném principu byla založená už kmenová společenství a také tak fungovaly skupiny migrantů ve Spojených státech i jiných zemích. Lidé totiž rychle zjistily, že v komunitě zvládnou mnohem více než sami nebo v páru. Později z nich vzešly i politické strany.
„Zdraví demokratické společnosti lze měřit kvalitou funkcí vykonávaných soukromými občany,” řekl francouzský diplomat a politik Alexis de Tocqueville ke své návštěvě USA, kterou podnikl v první polovině 19. století, jak uvádí server Learning to give.
Později význam komunitní filantropie ještě sílil v době Progresivního hnutí, tedy v době industrializace a urbanizace. Právě tehdy založil obchodník Frederick Harris Goff první komunitní nadaci v Clevelandu, OH, v roce 1914. Vznikla v roce 1914 a byla jakousi organizovanou platformou pro místní obyvatele. Mohli tak spojovat své zdroje a upřednostňovat potřeby své vlastní komunity. Příklad si z ní vzaly i další organizace po celém světě.
Rozvoj komunitních nadací
Nejčastěji se filantropii na úrovni komunit věnují komunitní nadace, kterých neustále přibývá. Jen mezi lety 2000 a 2014 se počet těchto institucí celosvětově zdvojnásobil. Podle The Foundation Review z roku 2017 jich každý rok vzniklo téměř 70. Jejich forma je ale v každém regionu jiná.
Propojení s ostatními typy filantropie
Vazeb na další filantropické sektory je možné najít spoustu, od společenské odpovědnosti přes udržitelný rozvoj až po mezinárodní pomoc. I komunitní filantropie klade důraz na angažovanost jednotlivých členů, kteří by se měli podílet na řešení problémů a celkovém rozvoji. Stejně tak můžete vidět propojení v dlouhodobém a udržitelném přístupu, který je typickým pro většinu forem filantropie.
ČTĚTE TAKÉ: JAKÉ FORMY DÁRCOVSTVÍ ZNÁME?
Příklady ze zahraničí
V zahraničí nalezneme mnoho případů komunitní filantropie i nadací, které je podporují. Velmi známá je například Rockefeller Foundation, která funguje bez větších změn už od roku 1913, a v současnosti se zaměřuje i na podporu komunitní filantropie. Několik kontroverzí a skandálů se jí ale nevyhnulo. Jejím posláním je podporovat blaho lidstva po celém světě. Dnes posouvá hranice vědy, politiky, inovací i práce z daty a snaží se tím řešit globální problémy a výzvy.