Udržitelný přenos rodinného bohatství mezi generacemi vyžaduje cílené plánování, správné právní nástroje a nastavení rodinné kultury. Propojení strategie pro vytvoření úspěšného plánu dědictví s nástroji jako závěť, svěřenský fond, rodinnou ústavou a efektivním Family Governance pomáhá minimalizovat daňové dopady a dědické spory.

Plánování dědictví v rodinách s více generacemi není jednorázovým rozhodnutím, ale promyšleným procesem, který se odehrává v čase a často i napříč kontinenty. Právní a daňové nástroje jako závěť, svěřenský fond nebo rodinná nadace vytvářejí potřebný rámec, ale samy o sobě nezaručí kontinuitu. Tu dokáže podpořit až otevřená komunikace mezi generacemi, sdílení hodnot a jasně nastavená pravidla správy rodinného majetku – tedy funkční Family Governance. V době, kdy se očekává bezprecedentní přesun bohatství na další generace, nabývá plánování dědictví na novém významu: nejde jen o to, co se předává, ale jak nebo co je cílem strategie pro předání bohatství.

S přechodem bohatství mezi generacemi je spojena řada rizik od daňového zatížení po vnitřní konflikty nebo rozpory v hodnotách rodiny. Podle UBS Global Family Office Report 2025 pouhých 53 % ultra bohatých rodin má v roce 2025 formálně připravený plán dědictví. Nejde však jen o ochranu majetku, ale i identitu, hodnoty a dlouhodobou udržitelnost rodinného majetku či rodiny samotné.

Nejběžnější nástroje pro plánování dědictví

Závěť

Závěť je jednoduchý právní nástroj umožňující rozdělit majetek po smrti. V Česku je vhodné, aby byla ověřena notářem. Závěť zároveň efektivně řídí vznik opatrovnictví pro nezletilé a jasně definuje příjemce, ale ne vždy zabrání sporům či ochrání majetek při vlivu nepominutelného dědice .

Svěřenský fond

Svěřenský fond, známý v Česku díky NOZ, nabízí autonomní vlastnictví: majetek patří fondu, nikoli zakladateli. Ve statutu lze detailně stanovovat podmínky, odkdy a komu bude majetek předán za života i po smrti. Výhodou je ochrana majetku před rodinnými spory, krizemi nebo špatnými rozhodnutími, nevýhodou je omezenější možnost určovat opatrovnictví pro nezletilé a složitější právní úprava.

Srovnání majetkových struktur podle jurisdikcí

Professionální Family Governance a komunikace jako klíčový prvek

V rozmezí příštích dvaceti let se očekává Great Wealth Transfer s přenosem bilionových částek – až 124 bilionů USD – což ukazuje na potřebu silné strategie Family Governance, bez níž může do druhé generace zaniknout až 70 % bohatství a do třetí až 90 %. Podle UBS Global Family Office Report 2024 má však pouze 44 % rodinných kanceláří formálně zavedený systém řízení rodiny (Family Governance) a správy majetku. Stejný podíl Family Offices pak disponuje písemně definovaným investičním procesem. U rodin spravujících více než 1 miliardu USD v aktivech je míra institucionálního řízení vyšší, avšak ani zde není standardem

Modelový příklad české podnikatelské rodiny

Představme si rodinný podnik přecházející ze zakladatele (1. generace) na děti a vnuky (G2 + G3). Doporučený postup:

1. Závěť definující jednotlivé části majetku a stanovující opatrovníky nezletilých dětí.
2. Vytvoření rodinné ústavy, dokumentu stanovujícího hodnoty, kritéria pro účast v podniku a správu společného majetku.
3. Zřízení svěřenského fondu, kdy je majetek vložen do fondu. Statut fondu určuje plnění obmyšleným dle věku, vzdělání nebo výkonu rodinné firmy
4. Organizace pravidelných rodinných setkání za účasti provozního managementu a poradců. Na setkání je vhodné řešit rodinnou strategii, výkonnost firmy / investic, vzdělávání nástupníků či aktualizace rodinné ústavy.
5. Revize rodinné strategie každé 3–5 roky pro právní, daňové a investiční přizpůsobení podle změn v legislativě či rodinné situaci.