Kdybych měl vybrat jednu věc, která investorům nejčastěji komplikuje život, nebyla by to inflace, geopolitika ani úrokové sazby. Často to bývá psychologie. Přesněji řečeno to, jak reagujeme na nejistotu a jak rychle z ní uděláme podnět k akci.

Nejistota je přitom přirozenou součástí investování. Trhy nikdy nenabízejí dokonale jasný výhled, protože ceny se pohybují podle očekávání, nálady, dat i událostí, které dopředu neznáme. Dnes ji ale prožíváme intenzivněji než dřív. Hodnotu portfolia lze sledovat prakticky nepřetržitě, zprávy se šíří okamžitě a titulky mají mnohdy tendenci posouvat realitu do extrémů. V takovém prostředí je snadné získat dojem, že je potřeba reagovat rychle, jinak něco propásneme.

Nejistota sama o sobě ale nemusí být škodlivá. Škodlivé bývá až to, co s ní investor udělá. Někdy vede k paralýze a odkládání rozhodnutí, jindy naopak k unáhleným krokům. Ty mají nepříjemnou vlastnost přicházet ve chvíli, kdy je pravděpodobnost chyby nejvyšší.

Proč jsou ztráty citelnější než zisky

Behaviorální ekonomie dlouhodobě ukazuje, že ztrátu vnímáme silněji než zisk stejné velikosti. Pokles portfolia proto bolí víc, než kolik nás těšilo jeho předchozí zhodnocení. V okamžiku, kdy trhy klesají, se pozornost často odklání od plánu a horizontu a soustředí se na jediný cíl, zbavit se nepříjemného pocitu. Odtud už je jen krok k rozhodnutí něco udělat, snížit expozici, zastavit investice nebo vyčkat, až se situace uklidní.

Jenže historie opakovaně ukazuje, že míra nejistoty není dobrý kompas pro investiční načasování. Analýza společnosti Capital Group založená na vývoji indexu S&P 500 v letech 1954 až 2025 ukazuje, že korekce o deset a více procent přicházely v průměru jednou za osmnáct měsíců. Medvědí trh, tedy pokles o více než dvacet procent, se objevil přibližně jednou za šest let.¹ Z dlouhodobého pohledu nejde o mimořádné události, ale o situace, se kterými je rozumné počítat už při nastavování portfolia.

Přesto právě v těchto obdobích vzniká pocit, že tentokrát je situace jiná. Důvody bývají pokaždé přesvědčivé. Ekonomické zpomalení, geopolitické napětí, obchodní spory, změny měnové politiky. To vše jsou reálné faktory. Problém je, že se promítají do cen často dřív, než je investor stihne bezpečně vyhodnotit. A proto bývá tak těžké správně načasovat odchod z trhu i následný návrat.

Dobře to ilustruje hypotetická investice 10 000 dolarů do indexu S&P 500 na začátku roku 2016. Do konce roku 2025 by její hodnota vzrostla na přibližně 33 500 dolarů. Pokud by ale investor během tohoto období minul pouze deset nejlepších obchodních dnů, skončil by na zhruba 17 500 dolarech. To je dobrá ukázka toho, jak náročné je trefit nejen okamžik prodeje, ale hlavně návrat. A právě návrat bývá pro výsledek většinou rozhodující.

Co pomáhá, když nejistota sílí

Prvním krokem je přijmout, že úplnou jistotu na trzích pravděpodobně nikdy mít nebudeme. Čekání na okamžik, kdy bude situace přehledná a rizikoa pod kontrolou, často vede jen k odkládání rozhodnutí. Investování je práce s pravděpodobnostmi a scénáři, ne se stoprocentní jistotou.

Druhou klíčovou proměnnou je horizont. Peníze, které může člověk potřebovat za několik měsíců, vyžadují jiný přístup než prostředky určené na deset nebo patnáct let. Krátkodobé výkyvy jsou nepříjemné vždy, ale jejich význam se zásadně liší podle toho, zda je investor nucen prodávat, nebo má čas nechat cyklus doběhnout.

Důležitá je i diverzifikace. Ne proto, že by dokázala odstranit poklesy, ale protože snižuje závislost na jednom trhu, jednom regionu nebo jednom konkrétním scénáři vývoje. Dobře rozložené portfolio může snáz projít obdobím zvýšené nejistoty bez toho, aby investor cítil potřebu dělat zásadní změny ve chvíli, kdy jsou emoce nejsilnější.

Možná nejdůležitější je mít plán i pro horší období. V růstu je disciplína relativně snadná. Skutečná zkouška přichází ve chvíli, kdy přibývá pochybností a trh každý den přináší nové důvody k obavám. Tehdy má smysl vrátit se k základním otázkám. Proč investuji, jaký je můj cíl, co je můj horizont. A zda se změnilo něco podstatného v mém životě a potřebách, nebo se změnila hlavně nálada na trhu.

Nejistota z investování nezmizí. Nemusí ale být důvodem k nečinnosti ani ke zkratkovitým reakcím. Dlouhodobý výsledek obvykle nezávisí na tom, kdo přesně odhadne další pohyb trhu. Častěji rozhoduje, kdo dokáže držet rozumný rámec portfolia a disciplínu i ve chvílích, kdy to není komfortní.

Autor: Robert Kubín, místopředseda představenstva Amundi Czech Republic Asset

1. Zdroj: Capital Group, How to Handle Market Declines, analýza historického vývoje indexu S&P 500, data k 31. 12. 2025. ↩︎