Vláda schválila návrh zákona o dorovnávací dani, který by mohl do rozpočtu státu přinést 5 mld. Kč ročně. Zároveň je cílem zabránit nadnárodním firmám přesouvat zisky do daňových rájů. Podle tohoto návrhu budou muset příslušné podniky, nebo primárně jejich mateřské společnosti, odvádět tzv. dorovnávací daň ve výši 15 %. Zákon nabývá platnosti 31. 12. 2023.
Vláda ve středu 16. srpna schválila návrh Zákona o dorovnávacích daních pro účely zajištění minimální úrovně zdanění velkých nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin neboli zákona o dorovnávací dani. Velké nadnárodní nebo vnitrostátní společnosti a skupiny budou muset odvádět alespoň minimální daň ve výši 15 %. Zákon vychází ze směrnic Rady Evropské unie 2022/253 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii. Vláda tak zavádí do českého systému dvě nové daně – přirazenou dorovnávací daň a českou dorovnávací daň. Zákon by do státního rozpočtu mohl přinést až 5 mld. Kč. Mimo ekonomické důvody je cílem také zabránit velkým nadnárodním skupinám přesouvat zisky do tzv. daňových rájů. Tím by mělo dojít ke spravedlivějšímu podílu na dani.
„Velké nadnárodní skupiny budou v ČR odvádět minimální daň 15 %, což je důležitý krok k zajištění spravedlivého a vyváženého zdanění v naší zemi. Připojíme se tím ke státům, které odmítají umožnit odklon firemních zisků do tzv. daňových rájů,“ upřesnil v tiskové zprávě Ministerstva financí Zbyněk Stanjura, ministr financí.
Podle Hany Veselé, daňové poradkyně ze společnosti BDO, je návrh zákona v souladu s OECD, „aby za každou jurisdikci, ve kterých se tato skupina nachází, byla odvedena tato daň bez ohledu na to, zda se jedná o zemi, která evropskou směrnici implementovala nebo se připojila k pravidlům OECD.“
Přiřazená vs. česká dorovnávací daň
Česká republika bude také jednou ze zemí, která využívá možnost zavedení lokální dorovnávací daně. Cílem tzv. české dorovnávací daně je podle Ministerstva financí ČR primární právo České republiky „na zdanění příjmů plynoucích ze zdrojů na jejím území.“ Tento typ daně tedy zajišťuje, aby zisky společnosti byly zdaněny v České republice, nikoliv v jiné jurisdikci, která může mít nižší daň než 15 %. Daň bude platná pro ty české společnosti, které jsou členem velké nadnárodní či vnitrostátní skupiny.
Tzv. přiřazená dorovnávací daň je určená velkým společnostem s ročními výnosy přesahujícími 750 mil. EUR. Klíčovým aspektem však je, zda je jejich celkové zdanění nižší než 15 %, tedy že využívají pro zdanění tzv. daňových rájů, ačkoliv působnost mají i jinde po světě. Mateřské společnosti splňující tyto podmínky se pak stanoví tzv. dorovnávací daň ve výši alespoň minimální 15% daně. Pokud není tato daň přiřazena mateřské společnosti, pak ji platí každá entita ve skupině.
Kdo bude plátcem české dorovnávací daně a jak se vypočítá?
Českou dorovnávací daň bude platit takový český podnik, který je součástí velké nadnárodní nebo tuzemské skupiny splňující podmínky výše. V dalším kroku však bude zjistit, jaká daňová sazba je uplatněna v rámci celé skupiny na území ČR. Výpočet tak obsahuje několik dílčích kroků.
„Za určitých podmínek bude možné vycházet z účetních výkazů sestavených dle českých účetních pravidel (tj. odlišných od účetních pravidel, dle kterých byly sestavené konsolidované účetní výkazy nejvyšší mateřskou společností). Pokud bude efektivní daňová sazba celé skupiny v České republice nižší než 15 %, bude nutné dále testovat efektivní daňovou sazbu za každou českou společnost samostatně. Pokud česká společnost bude dosahovat efektivní daňové sazby nižší než 15 %, bude povinna hradit tuzemskou dorovnávací daň,“ vysvětlila Hana Veselá a dodala, že tento typ daně může znehodnotit i daňové výjimky, jako je sleva na dani v rámci investičních pobídek nebo odpočet na vědu a výzkum.
Konkrétní výpočet daně však je daleko komplexnější, při něm nelze vycházet pouze z účetních knih. „Zpravidla bude nutné vycházet z hodnot, které vstoupily do konsolidované účetní závěrky sestavené nejvyšší mateřskou entitou (před očistěním o vzájemné vnitroskupinové transakce). Tyto hodnoty bude nutné dále testovat dle komplexních pravidel pro výpočet dorovnávací daně,“ doplnila Veselá. Daň se poté v první fázi propočte na celou skupinu působící v ČR, následně však bude uplatněna na ty společnosti, jejichž daňová sazba nedosahuje stanovené minimální výše 15%.
Každou českou společnost, které se nový návrh zákona týká, budou tak čekat administrativní úkony, jako je podání daňového přiznání a další.
