Každá nadace potřebuje ke správnému fungování dostatek finančního kapitálu nejen pro podporu potřebným, ale i pro správu a řízení nadace. Kromě fundraisingu (shromažďování zdrojů) se tedy musí zaměřit na efektivní finanční řízení a s tím související investiční strategii. Stejně tak musí mít v pořádku daňové a účetní záležitosti. Jak toho docílit?

Finanční řízení nadace zakládá na dalších finančních aktivitách, jako je například finanční plánování. V rámci toho pak vychází zejména z ročního rozpočtu, který pracuje s různými typy příjmů. Většinou to jsou národní a mezinárodní granty a dary od jednotlivců nebo firem. Stále více nadací se ale snaží o budování vlastního jmění, díky kterému jsou méně závislé na externích zdrojích, a tím i více soběstačné. To však vyžaduje zavedení investiční strategie, Často tak nadace pro správu investičního portfolia a tvorbu investiční strategie spolupracují i s nezávislými odborníky na investice, daně nebo správu majetku.

Jak nadace získávají finanční prostředky?

Finanční prostředky získávají nadace různými způsoby. V některých případech to mohou být státní dotace nebo mezinárodní granty. Velmi často pak také dary od jednotlivců nebo firem, které nesmí být v rozporu s národním ani mezinárodním právem. Může jít ale o takzvaný dar s příkazem, který Český nadační kodex popisuje jako „Dar se závazným pokynem dárce, jak s darem naložit”.

Výhodou je, že díky moderním technologiím dokáží nadace změřit dopad jednotlivých darů i dlouhodobých filantropických aktivit. V Nadaci pro současné umění je to například standardní součást péče o dárce, což nám v rozhovoru potvrdil její ředitel David Korecký, který mluvil ale i o dalším zdroji příjmů, tedy o budování nadačního jmění v různé podobě, přičemž v jejich případě jde kromě cenných papírů hlavně o nadační dům.

„Nadace pro současné umění má jako základní nadační jmění ve vlastnictví nemovitost, což je dům na Strossmayerově náměstí, a výnosy z nadačního jmění. Naším hlavním a základním zdrojem příjmů jsou právě nájmy. Díky tomu jsme soběstační,” vysvětlil Korecký v rozhovoru pro Wealth Magazín.

Finanční rozpočet a nadační jistina

Rozpočet je základním nástrojem finančního plánování, který zohledňuje investiční strategii i plán příjmů. Správní rada ho zpravidla schvaluje na jeden rok a následně sleduje i vývoj nákladů v souvislosti s výkonností. Univerzální postup však neexistuje, mírně se liší podle velikosti a charakteru nadace.

Nadační jistinou se rozumí majetek nadace, tedy soubor předmětů vkladů do nadace včetně nadačních darů nebo výnosů z vlastních investic. Nadační kapitál je pak peněžním vyjádřením nadační jistiny, tedy aktiv. 

Profesionální správa majetku

Se shromážděným jměním je potřeba nakládat tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, což kontroluje správní rada. Stejně důležitá je ale i efektivita a odbornost správy, kterou mohou zajišťovat interní zaměstnanci i externí odborníci. „Členové správní rady odpovídají za to, že nadace je finančně řízena s péčí řádného hospodáře, a to bez ohledu na to, zda mají v této oblasti sami dostatečné znalosti a zkušenosti. Nemají-li je, musí si vyžádat pomoc kvalifikovaných osob,” píše se v Českém nadačním kodexu.

Finanční strategie

Finanční strategie je součástí komplexní obchodní strategie nadace, rozhoduje o ní tedy celý tým, nikoliv sám finanční ředitel. Důležitým aspektem je to, aby byla nastavená v souladu s vizí nadace tak, aby dlouhodobě dávala smysl. Pokud ji tedy vedení chce v několikaletém horizontu naplnit, je na něm, aby vytvořilo ambiciózní, ale realizovatelný plán

Vytvoření a správa investičního portfolia

V Česku funguje zhruba 600 nadací, ale bohužel nemáme přesná data o tom, kolik z nich má vytvořenou investiční strategii. Jejich hlavním smyslem je vytvářet trvalé hodnoty, pro které vznikly, proto musí dobře spravovat svůj kapitál. Ten není cílem, ale pouze prostředkem k jejich dosažení.

Investiční systém nadace vysvětluje na příkladu Open Society Fund Prague její ředitelka Martina Břeňová. Konkrétně mluví o budování vlastního finančního jmění, tedy o posunu od finančních prostředků zakladatele, kterým byl v jejich případě George Soros, k většímu množství drobných dárců. Důležité je podle ní nastavit společně s celým vedením investiční strategii a seznámit s ní zaměstnance, dárce i veřejnost. 

„George Soros byl zastáncem tiché filantropie. Raději investoval sám a dával nám peníze z výnosů, protože nadace musí mít poměrně konzervativní strategii. My jsme ale v posledních letech přístup změnili a více o naší práci mluvíme, abychom si vybudovali jméno,” řekla Břeňová na mezinárodní konferenci Wealth Forum.

Každá větší nadace by měla mít nejen schopného finančního ředitele, ale také investiční výbor, který přináší nezávislý pohled na jednotlivé kroky. Zasedají v něm odborníci na investice, daně a většinou také na reality, protože spousta nadací má ve svém portfoliu nemovitosti a část jejích příjmů tvoří právě nájmy. Jindy to mohou být i výnosy z akcií nebo dluhopisů, ale příliš rizikovým investicím, jako jsou kryptoměny, se nadace vyhýbají. Díky tomu má nadace jisté prostředky pro potřebné a dokáže zaplatit zaměstnance i celý svůj provoz. Vždy je ale potřeba ji rozvíjet a hledat další zdroje příjmů.