Zvládli byste spravovat majetek v hodnotě jednoho milionu dolarů, tedy více než 23 milionů korun? Na prestižní švýcarské škole Institut auf dem Rosenberg to musí umět už dvanáctileté děti. Získávají tak nejen akademické vzdělání, ale i praktické zkušenosti do života, což v budoucnu jako dědici podobně rozsáhlých majetků nejspíš ocení. Nejsou ale jediní, komu se takové finanční know-how hodí.
Všichni by se měli vyznat v úrokových sazbách, inflaci nebo investičních portfoliích, ale nikde se o tom neučí, tedy až na výjimky. Mezi ty patří například prestižní internátní škola ve švýcarském St. Gallenu, která je jednou z nejdražších v celé zemi. Její prezident Bernhard Gademann se ale snaží o skutečně inovativní přístup ke vzdělávání, který je založený na reálných příkladech a studenty učí nejen to, jak sestavit rodinný rozpočet, ale myslí i na správu milionových finančních portfolií.
Vzdělání, které má nevyčíslitelnou hodnotu
Se školným ve výši 160 tisíc dolarů (více než 3,5 milionu korun) je Institut aut dem Rosenberg jednou z nejdražších škol na světě. Zároveň ale patří i k těm nejuznávanějším, a to především v otázce finančního vzdělávání. Potomci miliardářů se zde tedy učí nejen základní finanční pravidla, ale i pokročilé strategie správy portfolia. Pomocí názorných příkladů zjišťují, jak vést rodinný podnik, zvládnout jeho převzetí i nastavit další směřování celého podnikání a investic. Přitom se ale nezapomíná ani na charitu a filantropii.
„Schopnost vzdělávat tyto budoucí lídry nám dává privilegium propagovat nový koncepty kurzů,“ řekl Gademann pro server CNBC a dodal, že každý automaticky předpokládá znalost problematiky úvěrů, inflace nebo investic, ale nikdy jiný o nich neučí.
Imaginární milionová portfolia
V jedné z nejoblíbenějších tříd, která se zaměřuje na tvorbu bohatství a finance, studenti spravují hypotetická portfolia ve výši 1 milionu dolarů a prezentují své investiční tipy před fiktivní radou family office. Studenti ve věku 12–18 let tedy pokrývají různé třídy aktiv, zohledňují jejich možná rizika i výnosy a podle toho volí celkovou skladbu portfolia.
Podle Gademanna jsou tato témata příliš často vynechávána z tradičních učebních osnov, protože je společnost považuje za „neakademická“. Tyto myšlenky se však podle něj překrývají se stejnými pojmy vyučovanými mimo jiné v matematice a biologii.
Kurzy finanční gramotnosti na střední škole?
V Česku je zatím hlavně na rodičích, aby naučili své potomky hospodařit penězi, ale například ve zmiňovaném Švýcarsku nebo ve Spojených státech už podobná výuka nebo alespoň krátkodobé kurzy fungují. A podle průzkumu společností Tyton Partners a Next Gen přinášejí pozitivní výsledky. Konkrétně znamenají pro každého studenta celoživotní přínos v hodnotě kolem 100 tisíc dolarů.
V USA se studenti učí hlavně to, jak se vyhnout dluhům na kreditních kartách s vysokým úrokem. A naopak se snaží získat zvýhodněné výpůjční sazby na nejdůležitější výdaje, nejčastěji na pojištění, hypotéku nebo půjčku na auto. Nejzajímavějším tématem jsou ale pro mladé lidi určitě investiční produkty.
Nejvíc táhne investování
Více než polovinu studentů zajímá, jak na investice, a školy to v nabídce kurzů reflektují. „Pozornost studentů upoutáte, když jim řeknete, jak budovat bohatství a stát se milionářem,“ řekla Yanely Espinal, ředitelka pro vzdělávání Next Gen, s tím, že školy se tomu snaží přizpůsobit.
„Přesto, když učíte investování, zaměřte se na dlouhodobý horizont,“ radí Espinal, která je také členkou CNBC Global Financial Wellness Advisory Board. A dodává, že je potřeba studentům vysvětlit, jak vysokou váhu má tvorba rozpočtu, placení vysoké školy, odvádění daní nebo splácení úvěrů. To všechno je z hlediska psychologie peněz stejně důležité jako investování. Neměli bychom ale podle ní nechávat finanční vzdělávání na sociálních sítích a naopak je potřeba tuto oblast formalizovat.
