Od ledna 2026 čeká firmy v Česku rozsáhlá sada legislativních změn v oblasti daní, zaměstnávání i účetnictví. Nová pravidla slibují úlevu v podobě vyšší podpory výzkumu a vývoje, omezení povinného auditu či sjednocení zaměstnavatelského reportingu. Zároveň ale přinesou vyšší nároky na administrativu a úpravy interních procesů, zejména v prvních měsících jejich platnosti.
Od 1. ledna 2026 vstoupí v platnost rozsáhlý balík legislativních změn, které se dotknou daní, zaměstnávání i účetních povinností firem. Deklarovaným cílem úprav je zjednodušení administrativy a snížení nákladů podniků, zejména v oblasti inovací, reportingu vůči státu či povinného auditu. Praxe však podle odborníků ukáže, že zejména v úvodní fázi budou nové povinnosti pro firmy znamenat zvýšené nároky na interní procesy a systémy. Přehled klíčových novinek shrnuje poradenská společnost BDO.
Vyšší daňová podpora výzkumu a vývoje
Významnou změnou je úprava daňového odpočtu na výzkum a vývoj. Firmy si budou moci od základu daně odečíst až 150 % uznatelných nákladů do výše 50 milionů korun za zdaňovací období a 100 % nákladů nad tento limit. Odpočet tak může vést k výraznému snížení daně z příjmů, a to zejména u malých a středních podniků.
Princip zůstává stejný. Náklady na výzkum a vývoj lze uplatnit dvakrát, nejprve jako běžné daňově uznatelné výdaje a následně formou zvláštního odpočtu. Typicky se jedná o osobní náklady, odpisy majetku, materiál či energie využité v rámci vývojových projektů. Novela zároveň prodlužuje dobu, po kterou lze odpočet uplatnit. Pokud firma v daném roce nevykáže dostatečný daňový základ, může nově odpočet využít až v pěti následujících letech namísto dosavadních tří.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: méně formulářů, více dat
Od roku 2026 začne platit zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Namísto přibližně 25 různých formulářů budou zaměstnavatelé podávat jedno souhrnné hlášení, a to pouze České správě sociálního zabezpečení. Cílem je zjednodušení komunikace se státní správou a další krok v digitalizaci veřejných agend.
Současně se však rozšíří rozsah údajů, které budou zaměstnavatelé o svých zaměstnancích povinně evidovat a pravidelně reportovat. V počáteční fázi zavedení systému lze proto očekávat zvýšenou administrativní zátěž, úpravy mzdových softwarů a nastavování nových interních procesů.
Jak informujeme v našem Kalendáři akcí, hlavní povinnost je platná od 1. dubna 2026 se zpětným efektem k 1. 1. 2026.
Zpřísnění pravidel pro zaměstnanecké benefity
Další změny se dotknou nepeněžních zaměstnaneckých benefitů, jako jsou sportovní a kulturní aktivity, zdravotní služby nebo benefitní karty. Od roku 2026 bude jasně stanoveno, že daňově osvobozené jsou pouze ty benefity, které jsou poskytovány nad rámec mzdy.
Benefity, které fakticky nahrazují část mzdy budou nově podléhat zdanění. Týká se to například při snížení hrubé mzdy ve prospěch benefitů. Stejný přístup se má uplatnit i u ročních bonusů vyplácených formou volnočasových benefitů. Firmy tak budou pravděpodobně nuceny své benefitní systémy znovu posoudit.
Zaměstnanecké akcie: nový režim s otazníky
Změny čekají také oblast zaměstnaneckých akciových a opčních plánů. Od roku 2026 si budou moci zaměstnavatelé zvolit nový daňový režim, který má odstranit některé bariéry spojené se zdaněním a odvody pojistného. Úprava je cílena zejména na startupy a menší firmy, které chtějí motivovat zaměstnance podílem na vlastnictví společnosti.
Současná podoba nové úpravy však podle odborníků přináší značnou míru nejistoty, mimo jiné kvůli náročným podmínkám a administrativním požadavkům. V některých případech tak může být nadále výhodnější využití stávajícího režimu odloženého zdanění.
Méně firem s povinným auditem
Novela zákona o účetnictví přinese výrazné navýšení limitů pro povinný audit, a to až na trojnásobek. Povinnost auditu se tak bude týkat užšího okruhu firem, převážně středních a velkých podniků. Audit bude povinný pro společnosti, které dva roky po sobě překročí alespoň dvě ze tří hranic:
- obrat 240 milionů korun
- aktiva ve výši 120 milionů korun nebo
- více než 50 zaměstnanců.
Ministerstvo financí odhaduje, že počet povinně auditovaných firem klesne zhruba z 20 tisíc na 10 tisíc.
Nové povinnosti u rizikových profesí a pracovních úrazů
Od ledna 2026 se zavádí povinnost zaměstnavatele přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům vykonávajícím vybrané rizikové práce ve třetí kategorii. Nárok vzniká při odpracování alespoň tří směn rizikové práce v měsíci a výše příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu. Za nesplnění povinností hrozí pokuty až do výše 2 milionů korun.
Změna se dotkne také hlášení pracovních úrazů. Ty bude nutné povinně hlásit elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce, a to nejpozději do 15 pracovních dnů od události.
Další změny v průběhu roku
V polovině roku 2026 se očekává účinnost novely o transparentním odměňování. Firmy budou muset být schopny zdůvodnit rozdíly v odměňování zaměstnanců, u společností se stovkou a více zaměstnanci přibude povinnost reportovat genderové rozdíly ve mzdách. Transparentnost se má promítnout i do náboru, kdy uchazeči získají předem informaci o výši či rozpětí mzdy.
