Evropská komise zpochybnila, zda RSVP Trust skutečně odděluje Andreje Babiše od ekonomických a rodinných zájmů spojených s Agrofertem. ÚOHS posunul převzetí Smartwings tureckým Pegasem o významný krok blíž k dokončení. A nový průzkum ukazuje, že mladší Češi jsou dobročinnému odkazu v závěti otevřenější než starší generace. Týdenní Wealth Brief vybírá události ze světa soukromého a rodinného majetku.

RSVP Trust pod evropským drobnohledem. Formální převod majetku nemusí znamenat jeho skutečné oddělení

Jedna z nejzajímavějších zpráv týdne z oblasti správy rodinného majetku přišla tentokrát z politického prostředí. Její význam ale sahá daleko za samotný spor kolem Andreje Babiše a Agrofertu. Evropská komise 8. září uvedla, že po podrobném posouzení považuje českého premiéra za osobu nacházející se v potenciálním střetu zájmů v souvislosti s podnikáním v zemědělském odvětví. Současně podle Komise svěřenský fond RSVP Trust tuto situaci dostatečně neřeší.

O dva dny později zveřejnil iROZHLAS podrobnosti z dalšího dopisu Evropské komise českým úřadům. Podle dokumentu, který měla redakce k dispozici, nelze nově vytvořenou strukturu považovat za „slepý fond“ (tzv. blind trust) ani za rovnocenné řešení. Komise v rozboru upozorňuje zejména na ekonomický a rodinný zájem, který může přetrvávat i přesto, že Babiš akcie Agrofertu v únoru do fondu vložil. Klíčová je konstrukce RSVP Trustu. Po dobu Babišova působení ve vládě funguje v režimu nezávislé správy. Po jeho odchodu z vlády se má ale automaticky přepnout do režimu rodinné správy, v němž se obmyšlenými stanou jeho děti a vznikne rodinná rada. Podle rozboru citovaného Českým rozhlasem právě budoucí ekonomický prospěch potomků vytváří relevantní rodinný zájem.

Tato argumentace odpovídá širšímu pojetí střetu zájmů podle evropského finančního nařízení. Jeho článek 61 počítá nejen s přímým ekonomickým zájmem, ale také s rodinnými vazbami, emocionálním životem či jiným přímým nebo nepřímým osobním zájmem, pokud může být ohrožen nestranný výkon veřejné funkce.

Převod aktiva do svěřenského fondu tak sám o sobě ještě neznamená úplné oddělení původního vlastníka od kontroly, ekonomického prospěchu nebo budoucího osudu majetku.

Posuzuje se i celá architektuře statutu fondu. Kdo může měnit statut? Kdo jmenuje a odvolává správce? Kdo dohlíží na jeho činnost? Kdo se stane beneficientem? Za jakých okolností se mění režim správy? A může se majetek nebo faktický vliv v budoucnu vrátit původnímu vlastníkovi či jeho rodině?

Smartwings je o krok blíž Pegasu. Transakce ale ještě není dokončená

Druhá velká zpráva týdne připomíná, že podepsáním kupní smlouvy prodej firmy nekončí. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 11. září oznámil, že povolil turecké skupině Pegasus převzít České aerolinie, které kontrolují Smartwings a jejich dceřiné společnosti. Schválení ovšem doprovází podmínka. Pegasus musí převést část letištních slotů pro letní sezónu na pravidelné trase Praha–Antalya třetímu dopravci. ÚOHS dospěl k závěru, že bez tohoto opatření by spojení mohlo výrazně omezit konkurenční tlak. Obě skupiny se na trase překrývají a po jejich spojení by vznikl subjekt s velmi vysokým tržním podílem. Převod slotů má případnému konkurentovi usnadnit rychlý vstup na linku. Rozhodnutí však zatím není pravomocné.

Samotná dohoda vznikla už v prosinci 2025. Pegasus tehdy oznámil transakci v celkové hodnotě 154 milionů eur, resp. protihodnotu zahrnující cenu za akcie a pohledávky převáděné v rámci transakce. Konečná částka může být podle smlouvy při uzavření ještě upravena. Prodávajícím akcií je Prague City Air a převáděné pohledávky souvisejí také se společností Unimex Group.

Celou transakci tak provází regulatorní souhlasy, podmínky smlouvy, strukturální závazky a další okolnosti. Ty následně mohou ovlivnit ekonomiku transakce, její časový harmonogram i fungování firmy po převzetí.

Dobročinná závěť už pro mladší generaci nemusí být kontroverzní

Třetí téma týdne se dotýká mezigeneračního předávání majetku z jiné strany. 13. září začal 13. ročník Měsíce dobročinné závěti. Koalice Za snadné dárcovství při této příležitosti zveřejnila výsledky průzkumu realizovaného prostřednictvím online panelu Ipsos mezi 1 050 respondenty ve věku 18 až 65 let z nichž 61 % považuje dar na dobročinnost prostřednictvím závěti za správnou věc. Ještě zajímavější jsou výsledky z pohledu nástupnictví. Na otázku, zda by byli hrdí na své rodiče nebo prarodiče, kdyby část pozůstalosti věnovali na dobročinné účely, odpovědělo kladně 41,5 procenta všech respondentů. Mezi lidmi ve věku 18 až 25 let činil tento podíl 55,6 procenta.

Rozdíl mezi generacemi je patrný i v samotné ochotě o dobročinném odkazu uvažovat. Z nejmladší věkové skupiny 18 až 25 let již dobročinný odkaz má či plánuje 19,8 procenta respondentů a dalších 37 procent uvádí, že jej zváží. Ve skupině 56 až 65 let činí stejné hodnoty 7,2 a 12,2 procenta.

Rodiče a prarodiče však mnohdy předpokládají, že část majetku věnovaná nadaci, univerzitě, zdravotnickému zařízení nebo jiné veřejně prospěšné organizaci narazí na odpor potomků. Data naznačují, že zejména u mladších členů rodiny nemusí být taková obava vždy oprávněná. Proto silnou vahou může mít rodinný diskuse o filantropii a majetku. A ta třeba ukáže, jak o dárcovství smýšlí zástupci nextgen nebo vykrystalizuje budoucí směr rodinného majetku.