Podle reportu švýcarské banky UBS se světoví miliardáři v roce 2023 vzpamatovali z propadu po pandemii. Zároveň se viditelněji formovaly skupiny movitých rodin, které myslí na nástupnictví i různé preference jednotlivých generací. Jak nahlížejí na využití umělé inteligence? A z čeho mají největší respekt?
Banka UBS vydává Billionaires Report už od roku 2015, letos ale zaznamenala výraznou změnu. Poprvé po devíti letech totiž pochází více majetku dotázaných miliardářů z dědictví než z vlastního podnikání. A tento trend by měl pokračovat i nadále. Čím dál větší pozornost tedy věnují promyšlenému plánu nástupnictví. Dalšími často skloňovanými tématy jsou umělá inteligence a s tím související kybernetické hrozby nebo investice do soukromého kapitálu.
Původní majitelé versus dědicové
Zatímco během poslední dekády prudce rostla podnikatelská aktivita, loni dolaroví miliardáři nashromáždili větší část bohatství prostřednictvím dědictví. Celková částka překročila 150 miliard dolarů. Naproti tomu z podnikání vzešlo 140 miliard dolarů. A podobně by měl vývoj vypadat i v příštích 20 letech. Studie totiž odhaduje, že během té doby předá více než 1.000 miliardářů svým dětem celkově zhruba 5,2 bilionu amerických dolarů.
„Mladá generace nemá jiný pohled jen na byznys, ale i na investice nebo filantropii. Přesouvá tedy velké zásoby bohatství a hledá nové obchodní příležitosti, které současná doba vytváří. Pro hladký průběh nástupnictví tedy bude nutné dělat věci jinak než dříve. Právě díky společným hodnotám a cílům můžou dál úspěšně budovat své bohatství,” říká Benjamin Cavalli, vedoucí klientské strategie v UBS Wealth Management.
Obavy a výzvy se liší
První generace miliardářů požaduje za největší výzvu plán nástupnictví, který zmínilo 58 % dotázaných. Na lehkou váhu ale nebere ani geopolitické napětí nebo recesi v USA. Jejich potomky více znepokojuje inflace (57 %) a cena či dostupnost surovin (52 %). Z hlediska investic starší generace častěji investuje do dluhopisů a teprve objevuje rozvíjející se trhy, kdežto mladší miliardáři vkládají naděje do soukromého kapitálu, a to jak přímou formou, tak prostřednictvím private equity fondů. Vysoká míra shody naopak panuje v oblasti umělé inteligence, která podle 65 % dědiců představuje jednu z největších příležitostí pro provoz jejich podnikání. A to minimálně během následujících 12 měsíců.
Globální růst i evropská obezřetnost
Zatímco v roce 2022 se majetek nejbohatších lidí planety snížil téměř o pětinu, v loňském roce o 7 procent vzrostl, a to z 11 na 12 bilionů USD. Pokud jde o celkový počet dolarových miliardářů, přibylo jich 9 procent a nejlépe se dařilo movitým lidem, kteří podnikají v inovativních technologiích nebo ve zdravotnictví. Příští roky ale vypadají velmi nadějně i pro firmy se zaměřením na průmysl a energetiku. Děje se tak zejména v souvislosti s přechodem na zelenou energii a zvyšováním výdajů na obranu.
Evropští miliardáři jsou přesto obezřetní. Sice hledají nové investiční příležitosti i na rozvíjejících se trzích a nebojí se netradičních nástrojů (ve 46 % například hedgeových fondů), ale zároveň vnímají i bezpečnostní hrozby a inflační tlaky. Geopolitické napětí pociťuje 61 % respondentů a růstu cen se obává 44 % z nich.
Umělé inteligenci v byznysu přitom věří 65 % dotázaných, což je jen o 7 % méně než v Americe a o 8 % více v porovnání s Asií a Tichomořím. V případě investic jsou čísla spojená s AI celkově nižší. Nutno ale dodat, že tento trend má i svou negativní stránku, kterou představují kybernetické hrozby. Těch se ale obávají spíš movití Američané. Evropané zmiňují především nutnost kompletně přepracovat stávající modely fungování svých firem.
