Americký prezident v pátek podepsal a uvedl v platnost úplně první větší zákon, který reguluje kryptoměny. Někteří to vnímají jako první krok směrem k legitimizaci kryptoměnového ekosystému. Takzvaný GENIUS Act (Guiding and Establishing National Innovation for U.S. Stablecoins) kongres schválil velkou většinou, a to i ze strany demokratů, což poukazuje na obecně vnímanou užitečnost zákona.

Trump prohlásil, že „tohle může být největší technologickou revolucí ve financích od počátku samotného internetu“. Někteří členové jeho administrativy považují zákon za velmi podstatný pro uchování konkurenceschopnosti amerického dolaru. Tato legitimizace může přidat na serióznosti a důvěryhodnosti kryptoměn, což také odráží například současný zvýšený zájem o Bitcoin či Ethereum, ať už ze strany institucionálních i soukromých investorů.

GENIUS Act si neklade za cíl vytvořit nový oficiální vládní kryptodolar, ale regulovat již existující soukromé vydavatele dolarem krytých tokenů neboli stablecoinů. Zákon zavádí jasná pravidla pro emitenty dolarových stablecoinů výměnou za oficiální licencování jejich tokenů. Ty tak musí být plně kryté skutečnými dolary nebo vládními dluhopisy, musí podléhat dohledu a pravidelným auditům. Zákon pravděpodobně urychlí již tak dynamickou adaptaci stablecoinů, které nově budou regulované, bezpečnější, transparentní a pod kontrolou.

Co je to Stablecoin?

Stablecoin je digitální token postavený na stejné blockchainové technologii jako například Bitcoin. Na rozdíl od Bitcoinu se však jeho cena téměř nehýbe. Principem Stablecoinu je navázání hodnoty tokenů na hodnotu podkladového aktiva – nejčastěji na americký dolar v poměru jedna ku jedné. Tyto tokeny se stávají „digitálními dolary“. Vydavatelem Stablecoinů může být kdokoliv a v principu by každý token měl krýt skutečný dolar. Ten pak vydavatel drží jako kolaterál na bankovním účtu nebo v krátkodobých amerických dluhopisech. Tím pádem ho uživatelé mohou kdykoli směnit zpět za dolary.

Stablecoiny mají výhodu, že s nimi lze rychle, levně a jednoduše provádět mezinárodní transakce mimo SWIFT. Zároveň s nimi můžete jednoduše obchodovat s kryptoměnami. Trh se Stablecoiny v posledních letech rychle roste na popularitě, drtivá většina se opírá o americký dolar. Globální objem transakcí ve Dtablecoinech se jen v první polovině letošního roku odhaduje na 4,6 bilionu dolarů. V celém roce 2024 se pak jednalo o 5,7 bilionu dolarů. Stablecoiny hojně vyhledávají mimo jiné například i obyvatelé rozvojových zemí, kteří nedůvěřují vlastním národním měnám a mají ztížený přístup k bankovnictví.

Podporují USA odklon od SWIFT?

Pokračující legislativní podpora stablecoinů časem povede k odklonu mnoha lidí od systému SWIFT za účelem uspokojení svých mezinárodních transakčních potřeb. Na první pohled to vypadá, že si Spojené státy tímto výrazně uškodí. Starý systém SWIFT jim poskytoval mnohá privilegia. Ovšem pravdou je, že tuto inovaci nelze zastavit, neboť zastaralý systém korespondenčních bankovních transakcí je drahý, pomalý a neefektivní. Rozumným řešením je tak se místo pracného zachraňování starého platebního systému ujmout vedení v tom novém.

Mnohá privilegia systému SWIFT se pod právě schválenými zákony pouze přesunou do světa kryptoměn. Jinými slovy licencovaní vydavatelé stablecoinů budou muset identifikovat své klienty, provádět kontrolu ve spojitosti s praním špinavých peněz, a hlavně budou muset zmrazit nebo konfiskovat majetek uživatelů tokenů na povel americké vlády. Ačkoli se tak na první pohled může zdát, že si Spojené státy pod sebou podřezávají větev, lze o nově legislativě uvažovat jako o pouhé aktualizaci starého modelu SWIFT.

Podpora konkurenceschopnosti a solventnosti USA

Mimo jiné si od toho američtí vládní představitelé slibují zvýšený globální zájem o americký dolar, a tedy i o americký dluh. Jak již bylo zmíněno, vydavatelé stablecoinů musí držet skutečné dolary jako kolaterál. Jednou z možností je koupit za tyto peníze krátkodobé pokladniční poukázky USA, aby se tento kolaterál úročil, což zvýší zájem o americký dluh. To je podstatný faktor v době, kdy USA čelí problémům se zadlužením. Představitelé USA již naznačili, že se budou pokoušet přesunout splatnost svého dluhu směrem ke krátkodobým dluhopisům. To je jeden z hlavních důvodů, proč Trump tlačí na americkou centrální banku (Fed), aby okamžitě snížila úrokové sazby, i když tomu ekonomické podmínky nesvědčí. Zkrácení splatnosti amerického dluhu povede k levnějšímu financování v soukromém sektoru a také alespoň opticky prodlouží solventnost Spojených států.