Rodinné firmy jsou často označovány jako páteř ekonomiky. Co však člověk objeví, když mezi ně skutečně pronikne, je něco mnohem hlubšího – otevřenost, inspirace a silný pocit sounáležitosti. Přesně to jsem zažila během dvoudenního výletu do Vídně, který pořádalo Centrum pro rodinné firmy při VŠE ve dnech 3. – 4. dubna 2025.
Cestou zpět do Prahy sedím v autobuse a promítám si zážitky posledních hodin. Unavená, ale plná nadšení a zvláštní melancholie, že něco tak výjimečného skončilo. Upřímně jsem měla trochu obavy, jak mě jako novinářku mezi sebe přijme uzavřená komunita rodinných podnikatelů. Tyto pochybnosti se však rozplynuly už v první chvíli, kdy se ozvalo přátelské: „Ve VŠE Family Business Clubu si všichni tykáme. Evi, můžeme Vám tykat?“ Právě tato věta zcela vyjadřuje atmosféru, která nás provázela po celou dobu zájezdu – atmosféru přijetí, přátelství a otevřenosti.
Cíl cesty byl však jinde – navštívit tři rakouské rodinné firmy a pobavit se s nimi o přístupu k mezigeneračnímu zachování, nástupnictví i jejich úspěchu po několik generací.
Poznatků jsme si odnesli mnoho, a někdy nám i poskytli vhled do nitra navštívených firem a jejich procesům. Hlavní témata, která se ve firmách opakovala, bychom mohli rozdělit do tří částí:
- Od tradice k inovaci
- Blízkost k České republice a českým firmám
- Svobodná volba nástupců v rozhodnutí o převzetí rodinného podnikání
První zastávkou byla firma Schmachtl GmbH, založená již roku 1936. Při vyprávění Karla-Heinze Schmachtla jsem si všimla, jak si zakládají na své dlouhé historii, ale zároveň se nebojí změn a inovací. „Vývoj je čím dál rychlejší, což nás nutí k neustálým změnám,“ zdůraznil Karl-Heinz Schmachtl, který jako zástupce druhé generace firmu vedl 34 let. Jeho syn Kari od 1. dubna 2025 převzal manažerské řízení. Nyní nastavuje novou organizační strukturu a moderní firemní identitu, což přináší střet generačních pohledů a nutnost umět se spolu domluvit. Podle Karla Schmatla je důležité dát příležitost názorům nové generace, protože se jedná o zásadní momenty úspěchu firmy v moderní době.
Působivá byla návštěva ikonické pivnice Schweizerhaus rodiny Kolarikových ve vídeňském Prateru. Atmosféra tohoto místa byla téměř hmatatelná – živá, plná smíchu a uvolněných konverzací. Lydia Kolarik, která je spolu se svým bratrem zástupkyní druhé generace, nás překvapila svou vřelostí, pokorou a snahou mluvit česky. Po vzoru svého otce se totiž 8 let učila češtinu na Komenského škole ve Vídni, aby podpořila kulturní dědictví i obchodní vztahy s českými firmami. Tento přístup potvrzuje respekt k Čechům a zájem o zdejší kulturu, který je pevně ukotven v rodinných hodnotách. Obdobně jako svobodná volba nástupců být aktivně zapojen v rodinné firmě: „Rodiče nám neřekli, že musíme firmu převzít. Měli jsme volnost v rozhodnutí. Ale byli naším vzorem,“ podělila se s námi Lydia a dodala, že k nástupnictví jejich potomků přistupují stejně.
Poslední návštěvou byla společnost Kapsch TrafficCom, která byla založená v roce 1892. Velký zážitek v nás zanechala zejména bezprostřednost Georga Kapsche (G4), když mluvil o tom, že klíčem úspěchu je schopnost rychle reagovat a nebát se riskovat. Jako novinářka jsem ocenila jeho otevřenost a ochotu sdílet nejen úspěchy, ale i překážky, kterým musela firma během své dlouhé historie čelit. „Nebojte se riskovat a reagujte včas, jinak může být pozdě,“ doporučil George Kapsch z vlastní zkušenosti a poskytl také cenný recept pro úspěšné staleté podnikání vycházející z jeho zkušeností. Upozornil však, že jej není možné považovat za univerzální. V jeho případě se mu však i v době krize osvědčilo například neustále monitorovat trh a celospolečenské trendy, vnímat nejen záležitosti uvnitř firmy, ale hlavně ty mimo ní, být loajální k zákazníkům i zaměstnancům nebo se nebát selhání. A když selžete, jeho radou je nevzdávat se. Vstát a zkusit to znovu. Díky jeho osobnímu krizovému řešení jeho firma dnes funguje již více než 130 let a předpokládá se, že bude dále předána už páté generaci. Nově se do společnosti totiž zapojil i syn George Kapsche.
Ve všech těchto příbězích bylo patrné společné téma – respekt k tradici a zároveň odvaha inovovat a dát prostor novým generacím. Diskuse s podnikateli o předávání firem ukázaly, že úspěchem je svoboda rozhodování mladší generace a otevřená komunikace uvnitř rodiny. Pokud mohu mluvit sama za sebe, z výletu si odnáším hlavně jedno – rodinné firmy jsou více než jen ekonomické subjekty. Jsou místem, kde se potkává historie s budoucností a mezilidské vztahy členů rodiny tvoří jejich základ. Vracím se s pocitem vděčnosti, že jsem alespoň na krátký čas mohla být součástí této jedinečné komunity a získala tak příležitost více proniknout do jejich nitra.
