Éra globálního a propojeného světa pomalu končí. Politickoekonomické trendy nastartované krizí v roce 2008 umocnila pandemie a následně válečný konflikt na Ukrajině. Jenže zatímco některé tato více fragmentovaná světová ekonomika děsí, pro investory může být nový řád příležitostí.
Fenomén deglobalizace bude mít mnohé následky na politický a ekonomický život kolem nás. Například se dá očekávat, že vzhledem k nárůstu četnosti krizí, destabilizaci dodavatelských řetězců, snaze o dekarbonizaci a soběstačnost se změní struktura národních ekonomik. Z užšího pohledu struktura národních ekonomik zemí EU.
Taktéž se dá předpokládat pokračující nespokojenost s výsledky globalizačního přístupu v rozvinutích zemích. Důsledek? Návrat protekcionismu v důsledku znamenající prosazování národních zájmů a preferování obchodní výměny mezi zeměmi vyspělého, západního světa. Vše zatím nasvědčuje tomu, že západní svět se poučil a totalitní, resp. diktátorské země se postupně dostávají na vedlejší kolej.
To všechno jsou faktory, s nimiž by dnes investoři měli počítat při tvorbě svého portfolia. Jak konkrétně? Deglobalizace přinese zvýšený tlak na firmy a jejich fungování. Je stále složitější generovat marže a zisky. Dnešní realitou jsou zvyšující se náklady na pracovní sílu a energie, vyšší úrokové sazby nebo stále se zrychlující potřeba investic do nových technologií. Rozsáhlé změny v distribučním a dodavatelském řetězci přinášejí s sebou dodatečné, vyvolané náklady.
Deglobalizace však přináší zásadní, pozitivní prvek ve formě zacílení na lokální ekonomické aktivity. Nezbytnost nově budovat alespoň částečnou soběstačnost v celé řadě odvětví vede k renesanci průmyslových odvětví, která byla vyhoštěna z Evropy do Asie.
Aktuálně panující negativní nálada na burzách spláchla výnosy tradičních portfolií složených z akcií a dluhopisů. Východisko pro investory se nabízí ve formě zařazení alternativních investic do portfolia. Například nemovitostní fondy mohou být jednou ze zajímavých forem pro dosažení vyššího stupně diverzifikace, mají totiž dlouhodobě prokázanou nízkou korelaci s akciemi a dluhopisy.
Už dnes lze i ve střední Evropě potvrdit, že pokud se jednotliví investoři vydali tímto směrem, dokázali vzdorovat poklesu výnosů z tradičního portfolia a udržet v roce 2022 výnos svého portfolia v černých číslech. Některé nemovitostní fondy, zaměřující se především na průmyslové nemovitosti, totiž dosáhly ročního zhodnocení vyššího, než je inflace. Investice do teritoria, které investor zná, do oborů, které považuje za perspektivní, a do tříd aktiv, kterým věří, jsou základními stavebními kameny portfolia.
Pokud jde o specifická odvětví, kam v rámci realokace portfolia investovat, lze je relativně dobře asociovat s projevy deglobalizace. Umělá inteligence, automatizace a robotizace je lékem kupříkladu na klesající počet lidí v produktivním věku a obecně na zvyšující se cenu práce. Nejlepším příkladem budiž jejich postupné nasazování ve výrobách, skladech a logistických centrech napříč západním světem.
Další zajímavou investicí jsou dnes společnosti zabývající se obnovitelnými zdroji energie, recyklací či dekarbonizací. Proces zelenání průmyslu v Evropě je vzhledem k politickému tlaku, a již schválené legislativě, nezastavitelný. Zároveň však s výhledem do budoucnosti představuje příležitost, jak investor může zhodnotit své peníze.
Deglobalizace kromě jiného znamená i návrat průmyslu do Evropy a snahu o větší ekonomickou soběstačnost Evropy. Během pandemie jsme mohli u nedostatku roušek a dalších zdravotních pomůcek sledovat, že se nevyplatí spoléhat se na nestabilní globální dodavatelské řetězce. Dnes je tedy snaha vrátit strategická průmyslová odvětví „zpět domů“. Investor má pak šanci investovat například do private equity fondů zaměřujících se na progresivní průmyslové obory. Nebo může zvolit méně rizikové fondy investující do průmyslových nemovitostí. Vždy by si však měl ověřit, jakou historii, úspěchy má manažer fondu, do jakých aktiv a s jakou strategií investuje, jak se ve fondu tvoří přidaná hodnota, jaká jsou rizika, zda příslušný fond investuje v rámci EU a v jaké její konkrétní části. To vše hraje podstatnou roli.
Dlouhodobé trendy v kombinaci s jednorázovými negativními okolnostmi pandemie a válečného konfliktu způsobily, že se průmyslové a logistické parky staly kritickou infrastrukturou států a zájem o tyto nemovitosti ve spojitosti s deglobalizačními trendy prudce vzrostl. Dnes v Česku naleznete pouze přibližně 1 % volných ploch k pronájmu v průmyslových parcích a zájem o nové pronájmy zatím nechladne. Uvedené udržuje atraktivitu průmyslových nemovitostí jako investičního aktiva na vysoké úrovni.
Nemovitostní fondy prostřednictvím výstavby moderních průmyslových parků připravují živnou půdu pro postupný návrat klíčových ekonomických odvětví zpět do našeho regionu. A investoři na uvedeném mohou ihned participovat.
Autor: Dr. Josef Vojta, Partner Capital Markets skupiny ARETE
