Jaký je rozdíl mezi rodinným podnikem a startupem? To ví přímo z praxe Patrik Juránek, který se věnuje poradenství zakladatelům startupů a zároveň společně s jeho otcem vede rodinnou firmu.

Patrik Juránek je zakladatelem startupové platformy Startup Disrupt, věnuje se poradenství zakladatelům startupu a zároveň společně se svým otcem založil a vede rodinný podnik. Každá z jeho společností vyžaduje však naprosto odlišný způsob řízení i financování. „Velká část startupů se třeba 6 let buduje, pak se vyexituje. U malého, středního podnikání to není budované s cílem tak rychlého růstu s cílem prodeje společnosti,“ upřesnil odlišné účely Patrik. O to, jaký rozdíl vnímá zakladatel startupu i rodinného podniku mezi dvěma různými typy společností a jak přistupuje ke správě majetku či nástupnictví, se podělil v rozhovoru.

KE STAŽENÍ WEALTH MAGAZÍN – PREMIUM:
JAK SPRAVUJÍ MAJETEK ÚSPĚŠNÍ STARTUPISTÉ?

Jste zakladatelem startupové platformy Startup Disrupt. Co to je za platformu?

Předně děkuji moc za pozvání. Vizí Startup Disruptu je vybudovat globální komunitu, která je zaměřena na inspiraci, edukaci a smysluplné propojování svých členů mezi sebou a k růstu jejich podnikání. To, jak to děláme, je o organizování různých meetupů, konferencí, workshopů, v rámci kterých se snažíme propojovat a podporovat nejenom mladé, ale kohokoliv dalšího, kdo má zájem o inovace a posouvat svůj projekt kupředu. Zaměřujeme se na startupy. V tuto chvíli máme kolem 20.000 členů, kteří se do komunity přidali. Není to jen v rámci ČR, ale i ze zahraničí.

Mimo Startup Disrupt se hodně věnuju consultingu, podporuju další startupy, které mají globální ambice. Mimo Startup Disrupt a consultingu se věnuji rozvoji našeho vlastního rodinného podniku LXVI, který investuje do startupů a malých, středních firem.

Dříve jste zakládal i další společnosti, mezi nimi je např. i Startup Grind.

Startup Grind není společnost, kterou bych založil. Je to původem americká společnost, která je na trhu už cca 12 let. Původně jsme si vzali s kolegy franšízu na tuto společnost a začali jsme organizovat meetupy a různé akce na startupy. Fyzicky v Praze i v Brně. To jsme dělali cca 2–3 roky. Tam nám komunita vzrostla na 3.000 členů. Pak jsme se rozhodli, že se chceme osamostatnit a dělat věci tak, jak je vnímáme my. Vrhli jsme se do Startup Disruptu.

Jste velmi úspěšným podnikatelem. Jaká cesta vedla k tomu, že jste nyní tam, kde jste?

To, co mě nejvíce ovlivnilo, je, že i v rodině jsem byl v okolí, kde se podniká. Je to tedy něco, co jsem si odnesl, v jakém prostředí jsem se pohyboval. I na vysoké škole mě zajímalo, jak fungují úspěšní podnikatelé a zajímal jsem se i o startupy. Začal jsem tedy chodit na různé přednášky na vysoké škole, např. s Tomášem Čuprem, který tehdy byl ještě ve Slevomatu, s Honzou Řežábem atd. Bylo to s první generací founderů. To se dostalo do fáze, kdy jsem si řekl, že by to chtělo posunout někam dál. Měl jsem kolem sebe spoustu mladých lidí, které zajímá, co to startupy jsou, jak se do nich dá investovat, jak se dají vybudovat. Z téhle potřeby se posléze po Startup Grindu zrodil Startup Disrupt.

Celé to bylo o tom mít jasnou vizi v tom, co chceme dělat a jak chceme pomoct. Moje vize byla v tom, že chci pomoct vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém mohou všichni podnikatelé sdílet myšlenky, vizi, sny a reálně se podporovat v tom, jak se to dá postavit, jak vybudovat globální startup.

Mluvil jste o rodinné firmě LXVI. Jedná se tedy o podnik Vaší rodiny, předpokládám.

Ano. To je společnost, kterou jsme založili s mým otcem. Otec je podnikatel, který již vybudoval úspěšně pár společností. Já jsem se začal zajímat o startupový svět. Bavili jsme se o tom, že by možná dávalo smysl se tomu věnovat. Pár investic máme již za sebou a nyní se spíš věnujeme rozvoji komunity, ze které budeme rádi, když budeme moct podpořit něco zajímavého, co nám bude dávat smysl.

Vnímáte rozdíl mezi startupem a rodinným podnikem?

Nebral bych to jen jako rodinný podnik, ale obecně malá, střední firma versus startup. Startup je opravdu o tom, že hledáme určitou diferenciaci, unikátní hodnotu, která na tomto trhu není. Jedná se často o technologii. A třetí věc je globální potenciál růstu. Takto ve Startup Disruptu definujeme startup.

Co se týče malých a středních firem, a tedy potažmo rodinných podniků, tam nejsem rozhodně expert na definici. Vnímám to tak, že se jedná o podnikání, které má nějaký dlouhodobější ráz, není tam tak rychlé tempo růstu. U startupů se jedná o dvojnásobný, třínásobný i xnásobný růst během krátké doby. U těch malých, středních firem je to o tom, že se postupně nabírají zákazníci, investuje se, buduje podnik.

Je to dlouhodobější hra. Velká část startupů se z mých zkušeností třeba 6 let buduje, pak se vyexituje či dále rozvíjí. U malého, středního podnikání to není budované s cílem, aby to co nejdřív zvýšilo hodnotu a pak se to prodalo, dle mého názoru.

Definoval jste nyní startupy. Jak byste definoval úspěšný startup?

Úspěšný startup bych definoval, že to není jen o těchto třech bodech, ale je to hlavně o určité sehranosti celého týmu. V okamžiku, kdy splňuji, že mám dostatečně inovativní projekt, technologii, mám globální ambice… Stejně, aby všechno fungovalo, je potřeba, aby za tím byl silný tým, který, ať už se daří nebo ne, dokáže společně jít za svým cílem. Dokáže dostatečně přijímat zpětnou vazbu na jednotlivé kroky a rozhodování, která se jim nabízí v průběhu budování startupu, a společně překonávají výzvy až do fáze, že je to potom úspěch typu Productboard, Mews, Rossum, Resistant AI a spousta dalších úspěšných startupů, které vyrostly za poměrně krátkou dobu. Ve finále je za tím ten hlavní zakládající tým, který dokáže tu vizi dobře předat, sdělit a delegovat práci tak, aby společně vytvořili něco, co bude mít notu.

Startup má podle vás velký růst a při určité hodnotě se prodá. Cílem startupu je tedy dojít do bodu prodeje?

Není to nutné. Jsou startupy, které se do toho pustí, velmi rychle rostou a dorostou do obratu dejme tomu 20–50 milionů. V tu chvíli si řeknou, že jim to stačí a ze startupu stane malá, střední firma. Kdybychom šli tou čistě startupovou cestou, ta je taková, že buď ten startup roste a v určité fázi investování si řeknu, že půjdu venture capitalovou cestou, tzn. že přiberu dalšího strategického partnera na palubu za nějaký podíl. Ten partner mě podpoří jak financemi, tak expertízou v oboru, kde podnikám, a pomáhá mi dále růst s ohledem na strategii venture capitalu. Ti investiční partneři pomáhají startupu růst na jeho hodnotě, pomáhají mu do zahraničí apod. Startup nutně nemusí skončit exitem, ale v okamžiku, kdy naskočí do investičního světa, tak se očekává, že se ta investice nějak zhodnotí. Exit je jednou z možných variant, ale není to určitě jediná cesta.

Co všechno stojí na počátku před založením startupu?

V první řadě by se ti zakladatelé měli zaměřit na to, jaký problém jejich startup řeší a pro koho ten problém řeší. Často se zaměřují na produkt, ale opomíjejí ten problém. Tady bych mohl doporučit pomůcku Lean Canvas, což je metodika, která vám umožní na jednu A4 sepsat 9 nejdůležitějších bodů: co je problém, co je vaše cílová skupina, kdo jsou vaši prvotní zákazníci, uživatelé, jaká je vaše přidaná hodnota… Dát si na jednu stranu příjmy i náklady, jak to budu marketovat, jak to budu prodávat. Z toho se potom se dá dál vycházet. Když vím, jaký problém řeším, tak to zformulovat do nějaké prezentace, pomocí které budete moct vyjádřit světu: „Hele, to je můj nápad a toto je obchodní model“. V okamžiku, kdy mám myšlenku a vím, jaký mám problém, je důležité to ještě otestovat. Protože když to pořádně neotestujete, vůbec nevíte, jestli je poptávka na trhu nebo ne.

Využíváte služeb profesionálního poradce na správu majetku?

Jediného poradce mám z hlediska produktů typu pojištění majetku atd., ale z hlediska investic a podobně se radím s ostatními foundery, kteří už mají úspěšné startupy. Ti jsou pro mě nejlepšími rádci. Jsou to velmi vzdělaní a praktičtí lidé, se kterými je skvělé se pobavit, jak vnímají ten trh a jaký do toho mají vhled. Pomáhá mi to udělat si názor na celý trh, ujasnit si, jak to vypadá např. na akciovém trhu. Takže nevyužívám profesionální poradce, ale spíše lidi, kteří se tomu věnují a sami zakládají, budují a investují. A tedy pak ještě samozřejmě máme právní služby, které nám pomáhají, aby všechno bylo smluvně v pořádku.

Vnímáte nějaká rizika při správě majetku a při řízení startupu?

Rizika při řízení startupů… Tam je velké množství rizik. Už jen z povahy toho, že startup sám o sobě je velice rizikový podnik. Protože se jedná o to, abyste s rozumným množstvím zdrojů byli schopní vybudovat něco, co bude mít milionovou hodnotu v průběhu velmi krátké doby. Na té cestě všechno uděláte daleko rychleji, než kdybyste budovali malou, střední firmu. Tady to máte třeba do dvou, tří let, kdy musíte vybudovat tým, říct si rozumnou strategii, definovat si svého zákazníka a musíte být schopní pracovat se svým pracovním časem, s týmem, aby vám dobře vydržel. Ve startupu jedete přes spoustu výzev, ať již na trhu lokálním, ne-li potom když budujete globální startup. S každým trhem se potýkáte s novým setem překážek. Ty jsou regulatorní, kulturní… To jsou základní rizika. Pokud se nebudete orientovat v základních financích nebo nebudete schopní vycházet a pracovat s lidmi, abyste správně motivovali ten tým, tak to nepůjde tak lehce.

Máte již nějakým způsobem řešené nástupnictví či předávání majetku?

To je velice dobrá otázka. Z hlediska Startup Disruptu, který je na trhu velmi krátce a stále ho budujeme, to máme nastavené tak, že v týmu je více lidí, se kterými budujeme projekt. Máme tam lidi, kteří jsou schopní s vedením pomoct, kdybych jako zakladatel vypadl z kola. Na úrovni těch ostatních aktivit vždycky máme někoho dalšího, s kým se dá daná situace řešit. Ale musím zaklepat, že zatím jsem nebyl nucený se do toho dostat. Ale určitě je to něco, nad čím uvažujeme. Je to naprosto praktická věc. Nechci nic zakřiknout, ale může se něco stát, je tam důležité to nástupnictví, je důležitý ten tým, který podrží.

Teď je to tedy v rámci nějaké zastupitelnosti?

Ano. Jenže to je zastupitelnost krátkodobá, ten tým ví, že máme roční plán nějakých aktivit, expanze, vědí, co dělat. Kdyby to ale bylo trvalé vyřazení z provozu, tak pak se přiznám, že na tom teprve pracujeme. Pak musíte mít v týmu někoho dalšího, kdo je silným držitelem vize a bude mít chuť a zájem nést pochodeň dál.

Obecně předání majetku máte řešené?

Přiznám se, že je to něco, co mě čeká. Asi je to dané i věkem. Tím, že je vám třicet a budujete něco svého, uděláte si pojištění podnikání. Ale kam s majetkem, to je něco, co mě čeká. Ono asi v těch 30 člověka nenapadne, že by se něco mohlo stát a že by měl udělat závěť, postup, co dělat, kdyby ho něco vyřadilo ze hry.

Věnujete se také filantropii?

Asi bych hodně krotil, co je pro nás filantropie. V rámci Startup Disruptu podporujeme např. mladého talentovaného moto jezdce Filipa Juránka (www.filip62.com) a snažíme se podporovat jednou za čas v rámci našich možností některé nadace. Osobně podporuju Člověka v tísni, jsou různé nadace, které podporují mladé talenty, tomu také věnujeme pozornost.

Je ještě něco, co byste chtěl čtenářům sdělit?

Myslím si, že pokud se jedná o rodinný byznys, správu majetku… Je hodně důležitá otevřená komunikace, tolerance, vzájemný respekt a vůle a touha něco společně vybudovat. To hodně vnímám u našeho family byznysu. Když je tam hodně zkušeností, je škoda to nevyužít, a naopak společně vybudovat něco pro další generaci.

[/swpm_protected]