Nadace Billa a Melindy Gatesových se letos zavázala darovat 8,6 miliardy dolarů (zhruba 203 miliard korun) na zlepšení našich životů. Zatím své cíle vždy naplnila, a zároveň patří i k iniciátorům dalších filantropických aktivit. Generální ředitel nadace Mark Suzman je tak jedním z nejpovolanějších, kdo mohou k dobročinnosti vést i ostatní. A snaží se o to mimo jiné i svým zveřejněným dopisem, ve kterém poukazuje na nedostatky současné filantropie a uvádí příklady úspěšných počinů.
Jméno Marka Suzmana vám možná nic neřekne, ale jistě jste slyšeli o Nadaci Billa a Melindy Gatesových, kterou vede. Na podporu nejen aktivit nadace ale i filantropie jako takové zveřejnil dopis, ve kterém se pokouší motivovat každého, kdo si to může dovolit, aby se filantropii věnoval. Na příkladech různých organizací přitom ilustruje, že dobročinnost má smysl, a dává malý návod, jak na aktivní a hlavně efektivní dárcovství s viditelným dopadem.
Pomáhají miliardáři i drobní dárci
Úplně na začátku píše Suzman o muži jménem Chuck Feeney, který byl miliardářem, ale nijak se tím nechlubil. Zemřel v 92 letech a předtím stihnul většinu svého majetku rozdat, mimo jiné i prostřednictvím iniciativy Giving Pledge, ke které se připojil v roce 2011. Ve své závěti to komentoval slovy: „Nedokážu si představit, jak rozumněji využít bohatství, než ho rozdat ještě za života. Proto jsem se osobně věnoval smysluplnému úsilí zlepšit život ve společnosti.“
V posledních letech se ale ukazuje, že i malé částky mohou v součtu vytvořit velké změny. Výrazně tedy roste význam drobných dárců, kteří společně přispívají poměrně zajímavými částkami. Patří k nim například lidé, kteří odešli za prací do zahraničí a pravidelně posílají část příjmů příbuzným ve své vlasti. Jen během roku 2020 bylo takto převedeno neuvěřitelných 590 miliard dolarů, tedy téměř 14 bilionů korun.
Společně darujeme více
Dále jsou v dopise několikrát zmiňované přínosy spolupráce, a to nejen mezi organizacemi navzájem. Pode Suzmana je důležité i propojení s danými komunitami a na druhé straně také s vládními institucemi. Přesně takové kolaborativní filantropii se už několik let věnuje Tsitsi Masiyiwa, sociální podnikatelka z afrického Zimbabwe, která se stala filantropkou poté, co viděla ničivé působení viru HIV.
Její nadace Delta Philantropies se tedy zaměřila hlavně na vzdělávání, které může vést k mnohem větším změnám než jen akutní zdravotní pomoc. Investice na stipendia pro nadané studenty navíc Masiywa dokázala sladit s vládními prioritami a později mezi své aktivity zařadila i podporu genderové rovnosti. Pod záštitou organizace Africa Gender tak už od roku 2022 podporuje stejné příležitosti pro všechna pohlaví.
Od slov k činům
Skvělých nápadů mají lidé spoustu, jen se bohužel málo z nich realizuje. A pro filantropii to platí dvojnásob. Pokud se ale kromě vizionářů najdou i ti, kdo poskytnou své technologie a zároveň nebude nouze o hrdiny pro dobrovolnickou práci, mohou se dít téměř zázraky. Příkladem bylo vymýcení viru, který způsobuje dětskou obrnu a v minulých dekádách každý týden paralyzoval tisíce afrických dětí. Loni ale jejich počet klesl na pouhých osm.
Když tedy filantropové dokázali společně porazit zákeřné onemocnění, mohli by podle Suzmana časem zvítězit i nad tak zásadními problémy, jako je klimatická změna. I tam bychom ale podle něj měli aktivně řešit již existující problémy, třeba i s pomocí AI a dalších technologických nástrojů. Nikdy bychom přitom ale neměli ztratit lidskost a víru v lepší společnost.
