Český venture kapitálový trh podle nového průzkumu dozrává, zároveň však naráží na strukturální limity. Nepálí ho nedostatek kapitálu, ale slabší deal flow, pomalé exity a prostředí, které investory zatím nedokáže ve větším měřítku přitáhnout ani udržet. Pro publikum Wealth Magazínu je to důležitý signál. Příležitost v této třídě aktiv na české trhu stále je, avšak stále více rozhoduje kvalita přístupu, selekce i jurisdikce.

Nejnovější průzkum startupových investorů ukazuje trh v ambivalentní fázi. Na jedné straně roste zkušenost investorů, velikost portfolií i objem jednotlivých investic a více než polovina investorů už získala výnosy alespoň z jednoho exitu. Na straně druhé se zpomaluje příchod nových investorů a část stávajících signalizuje ústup z českého startupového ekosystému. Právě tato kombinace je z pohledu dlouhodobé vitality trhu podstatnější než samotná výše dostupného kapitálu.

Průzkum společnosti Depo Ventures ve spolupráci s Českou startupovou asociací shrnuje výsledek poměrně přímočaře: třetina stávajících investorů plánuje v roce 2026 svou investiční aktivitu omezit nebo zcela zastavit. Současně podíl nových startupových investorů klesl za poslední dva roky z 35 na 14 procent. Ještě výrazněji je trend patrný u angel investorů, kde počet nováčků od roku 2022 propadl o 78 procent. To je pro ekosystém raného kapitálu varovný signál, protože právě andělský segment bývá vstupní branou k budoucí generační obměně investorů.

Hlavní problém? Ne chybějící peníze, ale chybějící „rozvolnění“

Český startupový trh dnes netrpí primárně nedostatkem kapitálu. Jen 4 procenta investorů označuje jako problém nedostatek volných prostředků. Mnohem častěji zmiňují nedostatek kvalitních startupů, slabou likviditu trhu a nízký počet exitů. Jinými slovy kapitál existuje, ale nevrací se dostatečně rychle zpět do oběhu a nenachází v domácím prostředí dostatek přesvědčivých příležitostí.

Průzkum uvádí, že nedostatek kvalitních startupů považuje za hlavní bariéru 51,9 procenta respondentů, zatímco slabou likviditu a nízký počet exitů 45,3 procenta. To je důležité i z hlediska správy soukromého majetku. Venture capital zůstává aktivem s dlouhým horizontem, kde o atraktivitě nerozhoduje pouze potenciální výnos, ale i schopnost trhu nabídnout realistické cesty k exitu. Když exity váznou, kapitál zůstává uvězněn ve starších investicích a klesá ochota investorů otevírat nové pozice.

Domácí trh přestává stačit

Jedním z nejvýraznějších zjištění je odklon od čistě českého trhu. Zatímco v roce 2022 investovalo výhradně do českých startupů 31 procent respondentů, v roce 2025 už jen 12,5 procenta. Nejčastější geografickou orientací se stal region střední a východní Evropy, kam směřuje 43,3 procenta investorů. Vedle něj roste i celoevropské zaměření.

Pro jednotlivce a rodiny s vysokou hodnotou čistého jmění (HNWI) z toho plyne zřejmý závěr. Český trh s venture capitalem je stále méně izolovanou lokální disciplínou a stále více součástí širší regionální alokace. Kdo chce v této třídě aktiv hledat atraktivní příležitosti, musí uvažovat minimálně v rámci CEE, nikoli pouze v hranicích tuzemského trhu. Česká znalost prostředí zůstává výhodou, ale sama o sobě již nestačí.

AI zůstává dominantní, ale investoři jsou selektivnější

Technologické preference investorů se neposouvají překvapivě, spíše dozrávají. Umělá inteligence zůstává dominantním investičním tématem, kdy se na ni zaměřuje více než 80 procent investorů. Významně jsou zastoupeny i datová analytika a kybernetická bezpečnost. Naopak blockchain pokračuje v oslabování a z pozice univerzální investiční teze ustupuje.

Pozornost si zaslouží i sektorový posun. Vedle tradičně silného SaaS, na který se zaměřuje 51,9 procenta investorů, sílí obranné technologie, dual-use segment s podílem 39,4 procenta nebo také SpaceTech s 26,9 procenta. Český ekosystém tak podle průzkumu postupně doplňuje svou historickou softwarovou dominantu o kapitálově i technologicky náročnější oblasti. Pro investory to znamená širší spektrum příležitostí, ale také vyšší nároky na expertizu, trpělivost a posouzení geopolitického kontextu.

Daňové pobídky nejsou detail. Jsou to tržní infrastruktura

Tam, kde na trhu panuje mimořádně silná shoda, je daňová politika. Zavedení daňových odpočtů na investice do startupů podporuje 76,2 procenta startupových investorů a 79,1 procenta těch, kteří do startupů zatím neinvestují. Tři čtvrtiny startupových investorů zároveň podporují i systémové pobídky pro penzijní fondy k investicím do VC a PE fondů. Čeští investoři přitom hodnotí tuzemské investorské prostředí známkou 3,0 z 5, tedy jako stabilní, nikoli však dostatečně konkurenceschopné.

Pro wealth managery a family office je to důležitá zpráva. Pokud má být venture capital v Česku vnímán jako standardnější součást širší alokace majetku, nestačí jednotlivé úspěšné fondy ani silné founderské příběhy. Rozhoduje i to, zda regulatorní a daňové nastavení snižuje tření, podporuje reinvestice a rozšiřuje investorskou základnu.

Největší nevyužitý potenciál neleží uvnitř trhu, ale vedle něj

Snad nejzajímavější zjištění z pohledu budoucího růstu se týká investorů, kteří do startupů zatím nevstoupili. Více než polovina z nich by byla ochotna investovat, pokud by měla více informací a podpory. Nejde tedy primárně o nezájem, ale o orientaci v prostředí, přístup k příležitostem a možnost kvalitního spoluinvestování. Českému startupovému ekosystému tak dnes nechybějí jen startupy a exity, ale také širší „investor onboarding“.

Z výsledků průzkumu lze vyvodit, že venture capital stále zůstává relevantní třídou aktiv, ale jeho lokální rozvoj nebude stát jen na dalších fondech či zakladatelích. Stejně důležité bude vytvořit prostředí, v němž se noví investoři dokáží informovaně, profesionálně a s přiměřeným komfortem zapojit.