Někdy se soukromě vlastněná firma dostane do fáze, kdy je výhodné vstoupit na burzu. Přechází tak ze soukromého do veřejného vlastnictví. Tento proces se nazývá Initial Public Offering (IPO) a dá se přeložit jako prvotní veřejná nabídka akcií. Jak celý proces probíhá? A jaké má výhody a nevýhody?
Pokud chce firma expandovat a získat nový kapitál, jedním z řešení může být vstup na burzu. Ten se pojí s IPO, tedy první veřejnou nabídkou akcií, která je důležitým milníkem. Vstup na burzu podniku přináší větší prestiž a mnoho výhod, stejně tak jako rizik. Předem je tedy nutné situaci analyzovat, celý postup si pečlivě naplánovat a vyhodnotit, zda je vstup na burzu vhodný právě pro vaši společnost.
IPO a jeho význam
Jako IPO se označuje Initial Public Offering neboli prvotní veřejná nabídka akcií. Burza cenných papírů Praha IPO definuje jako „Zkratka z anglického initial public offering znamenající vydání nových akcií a uvedení akcií k obchodování na veřejném trhu (burze)„. Soukromá společnost při procesu IPO vstupuje na burzu cenných papírů a nabízí své akcie veřejnosti. To přináší příležitosti jak podniku, tak investorům, kteří se díky tomu mohou podílet na růstu dosud soukromě vlastněné firmy či zavedené značky. Podniku tento krok umožňuje získat kapitál od investorů, zviditelní ji a posílí její důvěryhodnost i transparentnost. Kromě mnoha příležitostí ale znamená také vyšší míru regulace a další povinnosti.
Jednou z nejdůležitějších osob v procesu IPO je manažer emise. Jeho hlavní rolí je totiž akcie firmy dostat k investorům a zajistit jejich přijetí k obchodování na burze.
Z hlediska právní úpravy jsou pro IPO významné tyto předpisy:
- zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“, případně „ZPKT“) – jedná se o stěžejní právní předpis pro oblast schvalování prospektu, který do českého právního řádu transponoval směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování
- nařízení Komise (ES) č. 809/2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů o prospektu (dále jen „Nařízení“) – stanoví obsahové náležitosti prospektu
- zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů – zákon významný pro správní řízení obecně (zahájení správního řízení, jeho přerušení)
- zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů – obsahuje právní úpravu zvyšování základního kapitálu akciové společnosti
- burzovní pravidla (především jejich část III. a V. stanovující podmínky přijetí cenného papíru k obchodu na hlavním a volném trhu burzy) – na základě § 56 odst. 1 ZPKT mohou být organizátorem regulovaného trhu stanoveny další podmínky pro přijetí na jím organizovaný regulovaný trh
Zdroj: IPO, Burza cenných papírů Praha, dostupné zde
6 zásadních kroků procesu IPO
1. Strategické rozhodnutí pro IPO
Ne každá firma je pro vstup na burzu cenných papírů vhodným kandidátem. Společnosti se pro tuto změnu obvykle rozhodnou, jakmile dosáhnou určitého stupně růstu a potřebují další kapitál k expanzi, splacení dluhů nebo odkoupení investorů. Rozhodnutí o IPO je naprosto zásadní a musí být dobře vyhodnoceno a schváleno představenstvem firmy.
2. Výběr upisovatele (investiční banky)
Klíčovou roli v IPO hraje investiční banka, která funguje jako hlavní upisovatel (underwriter). Tato banka pomáhá firmě připravit se na emisi akcií, stanovuje jejich počáteční cenu a hledá investory. Zároveň asistuje při vypracování dokumentace a zajišťuje splnění regulatorních požadavků.
3. Příprava prospektu
Každá společnost vstupující na burzu musí zveřejnit prospekt (tzv. „prospectus“), což je dokument obsahující detailní informace o firmě, jejích finančních výsledcích, rizicích a plánech do budoucna. Tento dokument je důležitý zejména pro investory, kteří se na jeho základě rozhodují, zda si koupit akcie právě této společnosti. Prospekt je dále schvalován Českou národní bankou ve správním řízení, které podléhá poplatku 10.000 Kč.
4. Stanovení ceny akcií
Po přípravě prospektu a získání regulatorních schválení se stanovuje upisovací cena akcií. Ta je obvykle výsledkem jednání mezi firmou a investiční bankou a závisí na tržních podmínkách, finančním zdraví firmy i zájmu investorů.
5. Úpis akcií (book building process)
V této fázi investiční banka zjišťuje poptávku po akciích a přiděluje je institucionálním investorům, jako jsou hedge fondy, banky nebo penzijní fondy. Úpis akcií pomáhá stabilizovat cenu a zajistit, že o akcie bude na trhu zájem.
6. První den obchodování
Jakmile jsou akcie upsány, začínají se veřejně obchodovat na burze cenných papírů. V tento den se ukáže skutečná tržní hodnota akcií, která může být vyšší nebo nižší než původní upisovací cena.
Výhody a nevýhody vstupu na burzu
IPO mnoho společností zvažuje z důvodu:
- Přístup k novému kapitálu – Firmy mohou získat významné finanční prostředky na růst a expanzi.
- Větší prestiž a zviditelnění – Veřejně obchodovaná společnost často budí větší důvěru zákazníků, partnerů i investorů.
- Likvidita pro akcionáře – Zakladatelé a investoři mohou po určité době prodat své podíly a realizovat zisk.
- Možnost akvizic – Veřejně obchodované firmy mohou snáze akvírovat jiné společnosti pomocí vlastních akcií.
Nevýhody IPO:
- Vysoké výdaje – IPO je nákladný proces, který zahrnuje poplatky za právní služby, účetnictví a investiční bankovnictví.
- Regulatorní požadavky – Veřejné společnosti musí pravidelně zveřejňovat finanční výkazy a dodržovat přísné právní předpisy.
- Ztráta kontroly – Zakladatelé a původní akcionáři mohou částečně ztratit kontrolu nad firmou, protože noví investoři s podílem získali i rozhodovací pravomoci.
- Tlak ze strany investorů – Na veřejně obchodované firmy je vyvíjen vyšší tlak na dosažení krátkodobých finančních cílů, což může omezit dlouhodobé strategické plánování.
Příklady nejznámějších IPO
Jak se v minulosti potvrdilo, spousta firem svým vstupem na burzu doslova změnila trh. Například IPO společnosti Facebook v roce 2012 přilákalo obrovský zájem investorů a firmě vyneslo 16 miliard dolarů, tedy necelých 370 miliard korun. A největší výnos v historii zaznamenalo IPO společnosti Alibaba v roce 2014, které jí přineslo přes 25 miliard dolarů (zhruba 575 miliard korun).
