5

Nejtěsnější politický souboj v moderní historii Brazílie dospěl do svého finále. Dnešní druhé kolo prezidentských voleb, ve kterém se střetává úřadující levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva s pravicovým vyzyvatelem Fláviem Bolsonarem, určí domácí směřování největší latinskoamerické ekonomiky. Výsledek však zásadně ovlivní i globální trhy. Jak by měli evropští investoři, portfolio manažeři a správci rodinného majetku na tyto geopolitické a ekonomické změny reagovat?

Abychom dokázali predikovat budoucí směřování brazilské ekonomiky a její dopad na alokaci zahraničního kapitálu, musíme pečlivě analyzovat tvrdá data z prvního kola, které proběhlo počátkem října. Zástupce Liberální strany (PL) Flávio Bolsonaro v něm získal 47,03 % hlasů (více než 56 milionů voličů), zatímco stávající prezident Lula za Stranu pracujících (PT) obdržel 45,16 % (téměř 54 milionů hlasů). Tento zhruba dvouprocentní rozdíl jasně demaskoval vysoce polarizované prostředí, přičemž do dnešního druhého kola vstupují oba kandidáti podle průzkumů se zcela vyrovnanými šancemi. Aktuální vývoj lze sledovat například prostřednictvím živého zpravodajství stanice Al Jazeera.

„Bolsonaro těží z rostoucí únavy z Lulovy Strany pracujících,“ vysvětluje posun ve voličských preferencích Jan Zendulka (Moventum) s tím, že se část brazilské společnosti v uplynulých letech politicky posunula k výrazně konzervativnějším postojům. Pravicový vyzyvatel nicméně čelí vážnému strukturálnímu problému v podobě mobilizace elektorátu, kdy obzvláště obtížně oslovuje ženy a nedaří se mu zcela sjednotit roztříštěnou politickou pravici. Míra odmítání z důvodu polarizujícího jména Bolsonaro zůstává, podobně jako u Luly, extrémně vysoká – pohybuje se kolem 50 procent. „Mnoho Brazilců proto pravděpodobně nebude hlasovat z nadšení, ale spíše podle toho, koho považují za menší zlo. Výsledek závodu zůstává otevřený,“ podotýká Jan Zendulka.

Liberální strana dominuje obou komorám parlamentu

Pro institucionální trhy a wealth management je však mnohdy důležitější zpráva, která vzešla z paralelních voleb do Národního kongresu. Liberální strana (PL) a její ideoví partneři získali v obou komorách brazilského parlamentu dominantní postavení. V Poslanecké sněmovně si zajistili 121 z celkových 513 křesel a významně posílili rovněž ve Federálním senátu. Z pohledu risk managementu funguje toto složení parlamentu jako esenciální stabilizační prvek. Výrazné zastoupení pro-tržních sil v zákonodárném sboru garantuje, že jakékoliv radikální státní zásahy do volného trhu či skokové daňové změny by čelily extrémně silné legislativní opozici.

Prezidentský souboj sleduje prakticky celý svět. Výsledek ovlivní další směřování Brazílie, její demokracii i obchody s nerostnými surovinami.

Křižovatka Latinské Ameriky: Ideologie, pragmatismus a mocenské šachy

V nadcházejících brazilských volbách je v sázce skutečně mnoho. Experti hovoří o možném posunu celé Latinské Ameriky směrem doprava, na stole jsou hluboce zakořeněná obvinění z korupce i intenzivní soupeření globálních velmocí mezi Spojenými státy a Čínou. O prezidentské křeslo v největší jihoamerické zemi bojují dva diametrálně odlišní kandidáti. Na jedné straně stojí úřadující prezident Luiz Inácio Lula da Silva, na straně druhé Flávio Bolsonaro, který se stal vlajkonošem politické pravice poté, co jeho otec, bývalý prezident Jair Bolsonaro, nesměl kvůli domácímu vězení ve volbách kandidovat. V případě vítězství Bolsonara by se politická pravice ujala moci téměř v celé Jižní Americe, s výjimkou pouhých několika států.

Společnost je polarizovaná

Z oficiálních dat brazilského Tribunal Superior Eleitoral je zřejmé, že oba kandidáti čelí vysoce polarizované společnosti. Flávio Bolsonaro se může opřít o otevřenou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa či argentinského prezidenta Javiera Mileie, avšak tato mezinárodní záštita mu v domácím prostředí zatím příliš nedodala.

„Zahraniční podpora se může proti Bolsonarovi obrátit,“ komentuje Jan Zendulka. Úřadující prezident Lula da Silva mezitím obratně využívá Trumpova vnějšího vměšování a stylizuje se do role obránce národní suverenity i lídra takzvaného globálního Jihu. Své zahraničně-politické ukotvení navíc Lula demonstrativně posiluje sbližováním s Čínou, Ruskem a Íránem, tedy klíčovými hráči uvnitř aliance BRICS, kam Brazílie rovněž spadá.

Tento geopolitický rozkol vnímá velmi citlivě i samotná brazilská veřejnost. Pro Wealth Magazín se k tématu vyjádřuje Wagner Luciano dos Santos rodilý Brazilec, který dlouhodobě žije a podniká ve Velké Británii. „Lula vidí v uskupení BRICS strategickou protiváhu vůči americkému dolaru a snaží se chránit státní kontrolu nad strategickými surovinami, jako je ropa. Naopak Bolsonaro má jasnou dohodu s administrativou USA. Pokud získá plnou moc, obáváme se masivní privatizace státních firem, což by znamenalo, že americký kapitál získá kontrolu nad obrovským podílem našich ropných a plynových rezerv.„

---

Nálady na trzích a v analytických modelech přitom procházejí turbulentním vývojem

Ještě v srpnu dávaly predikční trhy Lulovi jednoznačný náskok, přičemž pravděpodobnost jeho vítězství se tehdy pohybovala na úrovni 67 procent. Od té doby se však dynamika zcela obrátila. Na globální analytické platformě Polymarket se nyní do role favorita posunul Bolsonaro, zatímco Lulova pozice oslabuje.

Z pohledu velkých evropských správců majetku a institucionálních investorů ovšem politická ideologie ustupuje do pozadí. V kontextu alokace kapitálu je určujícím faktorem predikovatelnost hospodářského prostředí. Nakonec zřejmě volby nerozhodne ani geopolitika, ani otázka politického směřování země. „V konečném důsledku však bude pravděpodobně rozhodující ekonomická situace,“ zdůrazňuje Zendulka a poukazuje na fakt, že celosvětový ekonomický výhled je stále nejistější. Analýzy mezinárodních institucí, včetně monitoringu Světové banky (World Bank), jasně poukazují na skutečnost, že veřejný dluh Brazílie povážlivě narůstá. Centrální banka je navíc nucena bojovat proti inflaci zvyšováním úrokových sazeb. To následně tlumí hospodářský růst a drasticky zvyšuje náklady domácností na obsluhu dluhu. Ačkoliv se oba prezidentští kandidáti zavázali k budoucím výdajovým škrtům, mezi evropskými investory vyvstává otázka, nakolik budou tyto sliby po volbách skutečně důvěryhodné.

Geopolitické šachovnice: EU, Mercosur a budoucnost BRICS

Příští prezident bude muset v prvních měsících svého mandátu učinit klíčová rozhodnutí na mezinárodním poli, jež přímo zasáhnou evropské obchodní zájmy. Úřadující prezident Lula se během svého funkčního období snažil otevírat dveře strategické spolupráci s Evropskou unií. Zásadním tématem zůstává komplexní dohoda o volném obchodu mezi EU a blokem Mercosur, která podle analýz portálu E-news neustále balancuje na hraně mezi ekonomickou výhodností a evropskou politickou realitou.

„Flávio Bolsonaro z pravicové strany PL inklinuje k naprosté diktatuře. V případě, že by se v Brazílii chopil moci, čeká zemi obrovský ústup od demokracie. Flávio je kandidát, který má dohodu s USA – pokud by získal úřad brazilského prezidenta, rozprodá všechny brazilské podniky do USA. V takovém případě by USA ovládaly 75 % světové ropy a plynu. V rámci téže dohody s USA Flávio Bolsonaro slibuje, že jim předá veškeré kritické nerostné suroviny Brazílie. To znamená odevzdat jediné zemi kontrolu nad kovy vzácnýchzemin (např. Sc, Y, La, Ce, Pr, Nd, Sm, Eu, Tb, Gd).. Dopad takové dohody by byl obrovský pro celou globální ekonomiku, která všechny tyto materiály a nerosty potřebuje. Na Evropskou unii by byl dopad dohody s Mercosurem zničující, protože logistické náklady by vzrostly více než desetinásobně, což by bylo pro ekonomiku nebezpečné.“

Wagner Luciano Dos Santos

Naproti tomu Flávio Bolsonaro jasně deklaruje odlišný geopolitický kurz. Před volbami mimo jiné naznačil, že by zvážil odchod Brazílie ze seskupení BRICS, a analytici pro web Téma 21 upozorňují, že by svou zahraniční politiku orientoval na podstatně užší spolupráci s Washingtonem. Pro evropské wealth managery a jednotlivce s vysokou hodnotou čistého jmění (HNWI) je toto strategické dilema zcela zásadní. Brazílie totiž disponuje masivními ložisky kritických minerálů, o které svádí technologický a těžební boj EU, Spojené státy i Čína.

Kde se otevírají dveře pro evropské Family Offices?

„Brazílie zůstává atraktivní investiční destinací díky svým přírodním zdrojům, rozsáhlému domácímu trhu a významnému postavení mezi rozvíjejícími se trhy,“ shrnuje dlouhodobý potenciál regionu Jan Zendulka. Evropské investiční výbory by se proto měly nadále soustředit na příležitosti v agrobusinessu, obnovitelných zdrojích a infrastruktuře.

Podle rodilého Brazilce a anglického podnikatele má dnes Brazílie vedoucí postavení na trhu v těchto oblastech:

• kovy vzácných zemin
• sója / luštěniny
• plyn
• voda

Podle něj se také v roce 2027 jihoamerický stát stane jedničkou v produkci ropy, brazilská společnost Petrobras totiž objevila významná ložiska ropy a zemního plynu na třech různých místech Brazílie.

Bez ohledu na finální podobu a ratifikaci smluv s Mercosurem prochází tamní agrární sektor obrovskou technologickou transformací. „Dohoda s Mercosurem představuje příležitost k diverzifikaci ekonomiky na nové trhy. Vlády se tímto způsobem snaží vyhnout vysokým celním poplatkům a získat více možností pro vzájemný obchod, což zemi pomáhá zajistit lidem širší výběr potravin, energií a komodit,“ upřesňuje Wagner.

Pro evropské HNWI zde ovšem vyvstává otázka průniku lokálních postupů s přísnými evropskými ESG standardy. Evropské peníze dnes vyžadují prokazatelnou udržitelnost dodavatelských řetězců, což otevírá obrovský prostor pro investice do specializovaných private equity fondů zaměřených na agritech, precizní zemědělství a udržitelné bio-vstupy. Druhým pilířem je možná modernizace tamního trhu. Pokud nová exekutiva, jež se bude moci opřít o silný parlamentní mandát, skutečně dokáže odbourat část netarifních překážek obchodu, vznikne ideální prostředí pro přímé zahraniční investice (FDI) v oblastech infrastruktury a energetiky.

Strategická rekalibrace portfolií a řízení rizik

Jak by měl na aktuální turbulence reagovat moderní investor, jehož portfolio obsahuje přímou i nepřímou expozici vůči Latinské Americe? Základním pravidlem pro nadcházející týdny je striktní řízení měnového rizika. Takto vyhrocený a těsný volební střet s sebou přirozeně nese riziko krátkodobé tržní volatility. Důsledné zajišťování (hedging) měnových párů operujících s brazilským realem by proto mělo být naprostým standardem.

Tato nervozita trhů nevyplývá pouze z makroekonomických ukazatelů, ale především z diametrálně odlišných vizí obou kandidátů ohledně budoucnosti státních aktiv. Jak ilustruje nálady části tamní podnikatelské sféry Wagner Luciano Dos Santos: „Dnešní brazilské volby rozhodnou o tom, zda země zůstane partnerem EU, či nikoli. Pokud volby vyhraje kandidát Bolsonaro, udělá vše, co po něm budou USA žádat, a rozprodá státní podniky americkým firmám.“ Tato nejistota kolem strategických surovin a státních gigantů nutí zahraniční kapitál k vysoce selektivnímu výběru aktiv.

Dlouhodobí investoři by se však neměli nechat odradit okamžitým politickým šumem v médiích. Ačkoliv byla rétorika obou prezidentských táborů v průběhu vyhrocené kampaně velmi ostrá, robustnost tamních institucí a reálné rozložení zákonodárné moci brání extrémním výkyvům reálného hospodářského cyklu. Pro správce rodinného majetku zůstává Brazílie trhem s prémiovými výnosy, který z hlediska globální diverzifikace nelze ignorovat. Vyžaduje však pečlivou selekci lokálních partnerů a čistě analytický, emocemi nezatížený přístup k řízení rizik.

Chcete více informací? Kontaktujte nás na emailu ulrichova@wmag.cz pro propojení s Wagnerem Lucianem Dos Santosem, který Vám rád poskytne bližší pohled na brazilskou ekonomiku i politiku.