Home WEALTH MANAGEMENTSpráva majetku Legislativní změny: Co se v roce 2025 změnilo pro firmy a další daňové poplatníky?

Legislativní změny: Co se v roce 2025 změnilo pro firmy a další daňové poplatníky?

Autor Redakce

Přehled vybraných legislativních změn, které se od nového roku dotknou jak firem, tak fyzických osob, přináší poradenská společnost BDO a její experti na daně, právo a udržitelnost firem. Rok 2025 přinese zejména novinky v DPH, paušální dani, odvodech OSVČ, minimální mzdě, zkušební době, výpovědní lhůtě, podmínkách pro dohodáře, zaručené mzdě, ESG reportingu i v zaměstnaneckých benefitech.

ESG reporting se rozšířil

V roce 2025 se rozšiřuje povinnost ESG reportingu, tedy nutnosti podat zprávu o udržitelnosti podle evropské směrnice. Data budou muset sbírat a následně zveřejnit ve své výroční zprávě následující typy firem: „ESG reporting se bude od roku 2025 nově týkat velkých firem, které splní alespoň 2 ze 3 následujících kritérií: čistý obrat minimálně 50 milionů EUR, průměrný počet zaměstnanců minimálně 250, čistá aktiva minimálně 25 milionů EUR,“ uvádí Matouš Pinkava, expert na ESG z poradenské společnosti BDO.

Tyto společnosti tak následují po bankách, pojišťovnách a velkých kótovaných společnostech s více než 500 zaměstnanci, kterých se povinnost začala týkat o rok dříve.

Firmy by se měly na novou povinnost řádně připravit. „Zpracování ESG reportu trvá přibližně 3 – 4 měsíce. Cena záleží na velikosti, struktuře a rozsahu aktivit klienta. Může se pohybovat od nižších stovek tisíc až po milion Kč,“ přibližuje Matouš Pinkava.

Valná většina firem přitom již nevnímá ESG jen jako další povinnost, ale jako klíč k úspěchu. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti BDO ve spolupráci s výzkumnou agenturou Mercuri Urval, kterého se zúčastnilo přibližně 150 společností ve třinácti evropských zemích včetně České republiky.

V dnešní době, kdy investoři a zákazníci kládou stále větší důraz na udržitelnost a sociální odpovědnost, firmy, které ESG aspekty integrují do svých operačních a strategických rozhodnutí, nejen že přispívají k lepší společnosti, ale zároveň si vybudují silnější, odolnější a inovativnější podnikání. Zásady ESG by tedy měly být vnímány ne jako povinný úkol, ale jako klíčový prvek, který může otevřít nové příležitosti pro růst, zlepšení efektivity a upevnění vztahů se všemi zainteresovanými stranami,“ prohlašuje Ondřej Šnejdar, vedoucí partner poradenských služeb BDO.

DPH se dočkala rozsáhlé úpravy

Od ledna 2025 začala platit rozsáhlá novelizace zákona o dani z přidané hodnoty (DPH). Zásadní změnou je nutnost sledovat ne jeden, ale rovnou dva obraty. „Zatímco dříve se plátcem stala osoba povinná k dani, která v tuzemsku překročila obrat 2 miliony Kč za dvanáct po sobě jedoucích měsíců, od 1. ledna 2025 je nutné sledovat také součet obratů v České republice a dalších členských státech Evropské unie. V tomto případě půjde o limit 100 tisíc euro, v přepočtu lehce nad 2,5 milionu korun,“ rozebírá Petr Linx, daňový poradce a partner BDO. Zároveň v rámci sjednocení po celé EU jde nově nikoli o dvanáct po sobě jedoucích měsíců, ale o celý kalendářní rok.

Kdy se osoba povinná k dani stane plátcem DPH, se také změnilo. Podle experta Petra Linxe jste se do konce roku 2024 stali plátcem daně od prvního dne druhého měsíce, který následoval po překročení dvoumilionového limitu. Změna však tkví v tom, že plátcem se můžete stát hned druhý den po překročení druhého obratu tuzemských transakcí, tedy cca 2,5 mil. Kč. Dřívější situace například umožňovala novému developerovi prodat první nemovitosti bez DPH, překročit limit obratu, nicméně stihnout prodat ještě další nemovitosti v mezidobí, než se plátcem daně skutečně stane. To již za nových podmínek nebude splnitelné.

Mezi další nejvýznamnější změny patří povinnost vrátit odpočet DPH v případě neuhrazeného závazku šest měsíců po splatnosti. Toto nové ustanovení se vztahuje na závazky vzniklé od 1. ledna 2025.

Úplnou novinkou se stal tzv. režim pro malé podniky, vyplývající z evropské legislativy, takže bude harmonizovaný pro celou EU. „Režimu pro malé podniky bude moci dobrovolně využít například řemeslník ze Slovenska, který již nebude muset odvádět DPH v České republice jako dříve, ale dobrovolně se zapíše v registru pro malé podniky v jeho domovské zemi, na Slovensku. Pokud nepřekročí roční celoevropský obrat 100 tisíc euro, DPH tak nebude muset hradit,“ tvrdí Petr Linx.

Odvody OSVČ se zvýšily zhruba o tisícovku

Počínaje lednem 2025 se podnikatelům a živnostníkům opět zvýšily odvody. Minimální záloha sociálního pojištění OSVČ (s hlavní činností) se v novém roce zvedla o 907 Kč a minimální záloha zdravotního pojištění stoupla o dalších 175 Kč, celkově tak jde o navýšení o 1 082 korun měsíčně.

U sociálního pojištění OSVČ se do roku 2023 minimální měsíční vyměřovací základ vypočítával jako 25 % ze stanovené průměrné mzdy. Konsolidační balíček však přinesl změnu ve výpočtu a postupné navýšení tohoto základu. V roce 2024 se zvýšil na 30 % průměrné mzdy, pro rok 2025 se použije 35 % průměrné mzdy a od roku 2026 se výpočet ustálí na 40 % průměrné mzdy. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 tedy činí 4 759 Kč,“ komentuje Jakub Klíma, daňový poradce z BDO.

Výpočet minimálních záloh na zdravotní pojištění je již o něco jednodušší. „Minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění se stejně jako v minulosti i v roce 2025 stanoví jako 50 % průměrné mzdy. Navýšení je tedy dané pouze rostoucí výší průměrných mezd,“ vysvětluje Jakub Klíma. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 tedy činí 3 143 Kč.

OSVČ na vedlejší činnost minimální zálohu na zdravotní pojištění stanovenou nemají: buď ji neplatí vůbec (v případech, kdy jsou zároveň zaměstnané), nebo ji platí na základě výpočtu z poslední známé odvodové povinnosti (v ostatních případech). Zvedá se i měsíční platba zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, a to na částku 2 808 Kč.

Co se dále zvyšuje, je i minimální záloha na nemocenské pojištění, a to na částku 243 Kč. Nemocenské pojištění je nicméně pro OSVČ dobrovolné, platit jej tedy nemusí. „Účast na nemocenském pojištění je nicméně nezbytnou podmínkou pro obdržení peněžité pomoci v mateřství – pro OSVČ alespoň 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na mateřskou a zároveň minimálně 270 dnů v posledních dvou letech,“ upozorňuje Jakub Klíma z BDO.

Paušální daň se zvýšila o více než 1 200 korun

Minimální platby OSVČ na sociální a zdravotní pojištění přímo ovlivňují i výši paušální daně stanovené pro 1. pásmo, která je podnikateli a živnostníky nejvyužívanější. Ta v roce 2025 činí 8 716 Kč měsíčně. „Paušální daň v prvním pásmu se tak od ledna 2025 zvyšuje o 1 218 Kč měsíčně,“ potvrzuje Jakub Klíma, daňový poradce z BDO. Paušální daň pro 2. a 3. pásmo zůstává nezměněná a měsíčně činí 16 745 Kč, respektive 27 139 Kč.

Podnikatelé a živnostníci využívající režimu paušální daně platí poplatky najednou, kromě samotné daně hrazená částka obsahuje také odvody sociálního a zdravotního pojištění. OSVČ v režimu paušální daně také nemusí odevzdávat daňové přiznání.

Zdroj: Redakčně upravená tisková zpráva BDO







Bezplatně se registrujte a získáte 8 speciálních vydání
Wealth Magazín – Report zdarma na svůj email, přístup
k prémiovému obsahu, promo kódy pro vstup na akce
a pravidelný newsletter s nejnovějšími trendy, analýzami a celospolečenskými tématy ovlivňující Private Wealth.




Související články