Petr Sýkora je českým podnikatelem a filantropem. V roce 2011 spolu se svým obchodním partnerem Janem Černým založil Nadaci Dobrý anděl. Dne 28. října 2024 pak za své zásluhy získal od prezidenta republiky Petra Pavla státní vyznamenání – Medaili za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti kultury. Při té příležitosti odemykáme veřejnosti rozhovor s Petrem Sýkorou pro Wealth Magazín – Premium z června 2023. S redakcí Wealth Magazínu se Petr Sýkora mimo jiné podělil o to, jak je spravován nadační kapitál a jaké hodnoty se ve filantropickém projektu odrážejí.
Dobrý anděl. Tak je někdy přezdíváno Petru Sýkorovi, spoluzakladateli Nadace Dobrý anděl, která od svého vzniku rozdělila již přes 2,1 mld. korun rodinám s dětmi, ve kterých se dítě nebo rodič potýkají s vážným onemocněním. Petr, který se v současné době nevěnuje jiným podnikatelským nebo investorským projektům, poskytl Wealth Magazínu rozhovor o správě nadačního kapitálu nebo fungování nadace. Sám nástroje pro plánování bohatství příliš nevyužívá. „Nemáme takový objem majetku, který by podobné řešení vyžadoval,“ prozradil s pokorou filantrop. Petra Sýkory jsme se zeptali například na to, jaký je rozdíl mezi založením nadace a podniku, nebo co ho motivovalo k filantropickým aktivitám.
V roce 2011 jste společně s Janem Černým založili Nadaci Dobrý Anděl. Proč jste se rozhodl pro filantropický projekt a proč s využitím nadace jako právního nástroje?
Jako lidé si procházíme různými životními fázemi. Honza a já jsme měli za sebou první fázi podnikatelskou. Firma, kterou jsme v osmnácti založili, byla prodaná, i předaná. Rozhlíželi jsme se po novém podnikání. Místo podnikatelského nápadu se objevil nápad filantropický. Přišel ze Slovenska prostřednictvím Andreje Kisky, jedním ze dvou autorů původní myšlenky DOBRÉHO ANJELA. Andrej vyprávěl o svém podnikání, o tom, proč DOBRÉHO ANJELA založil, o potížích rodin, kde má někdo nádorové onemocnění, i tom, jak nadace funguje. Na Andrejově přednášce byla moje žena Jindra. Večer jsme si o tom povídali a už asi za týden jsme s Honzou seděli v „headquarters“ DOBRÉHO ANJELA v Popradu, dívali se na Tatry a prozkoumávali, jak to všecko funguje.
Pochopili jsme dvě věci. Za prvé, že to, co Slováci vymysleli, je opravdu užitečné a navíc efektivní. A za druhé, že – hrou osudu – jsme možná právě my dva ve správné životní fázi a situaci, kdy máme jedinečnou příležitost zkusit založit DOBRÉMU ANJELOVI bratříčka v Čechách. K jeho založení je totiž potřeba taková směs koření – a my jsme ji zrovna měli pohromadě. Zaprvé čas se projektu naplno věnovat. Za druhé peníze na jeho založení a prvních pět let provozu (a taky ochota a možnost je dát). A za třetí nějaké ty podnikatelské zkušenosti. Tak jsme si řekli, že to vlastně musíme udělat. Prvních pár let měl Dobrý anděl u nás formu nadačního fondu, později nadace.
Proč jste se rozhodli změnit právní nástroj z nadačního fondu na nadaci?
Právní úprava nadačních fondů, která přišla s novým Občanským zákoníkem v roce 2012, byla z pohledu našich právníků nejistá. Nadaci považovali i s ohledem na rozsah činnosti za pro nás vhodnější právní formu. Tak činnost Dobrého anděla od 01. 01. 2015 plynule přešla na nadaci.
Co bylo důvodem, že jste nadaci zakládali ve spolupráci s Janem Černým?
Jak se říká, když jde člověk sám, jde rychle. Když jde ve dvou, dojde dál. A tak to s Honzou máme. Známe se od nějakých šestnácti let. To je hodně přes 30 let. Doplňujeme se. Honza je velmi, velmi (mohl bych pokračovat) chytrý. Má schopnost kritického myšlení. Absolutně si věříme. A taky jsme na začátku ve dvou měli větší finanční sílu Dobrého anděla podpořit.
S Honzou jsme se rozhodli požádat Martinu Hovorkovou, zdali by nám Dobrého anděla pomohla založit a vzala roli ředitelky. Martina nikdy nic řídit nechtěla, ale pro rodiny, a asi trochu i pro nás, to udělala. Prvních 5 let Dobrého anděla vedla. Posléze jsme požádali Šárku Procházkovou, jestli by vedení od Martiny převzala, aby se Martina mohla soustředit zejména na IT a finance. Příběh Martiny a Šárky zmiňuji proto, že dobře ukazuje, jakým způsobem přemýšlíme a pracujeme. Obě pracovaly od začátku své kariéry v PAPIRIUSU, posléze v OFFICE DEPOTU – přes 20 let. Obě jsou výjimečné. A každá jinak. Takže tyto tři – Honzu – Martinu – Šárku – znám dohromady přes 70 let.
Na jakém principu je založen Dobrý anděl?
Základem je princip služby / pomoci druhým. Tenhle princip byl i základním principem, na základě kterého jsme podnikali. My vlastně umožňujeme lidem, aby si navzájem dobrovolně a přitom velmi praktickým způsobem pomáhali. To znamená, že propojujeme dárce, Dobré anděly, s rodinami, kde je někdo vážně, často nevyléčitelně, nemocný. Z hlediska „business value proposition“ bych řekl, že principy jsou tři_
- Za prvé, princip „Do posledního haléře“,
- za druhé, každý Dobrý anděl se může podívat, komu již pomohl nebo pomáhá, a
- za třetí, princip pravidelnosti.
To protože onemocnění jsou dlouhodobá, a tak je potřeba rodinám dlouhodobě a pravidelně pomáhat. Když jsme Dobrého anděla připravovali, řekli jsme si také, že je to dobrá příležitost si dobře předem rozmyslet, na které hodnoty chceme klást důraz. Rozhodli jsme se pro „radost“, „spolupráci“, „respekt“ a „odvahu“. Každá z nich má v kontextu Dobrého anděla specifický význam, náboj. Tak třeba „respekt“ v našem kontextu znamená, že respektujeme stejně dárce (tj. Dobré anděly i finanční partnery Dobrého anděla) bez ohledu na výši jejich pomoci. A také to, že respektujeme i ostatní lidi v neziskovém sektoru, ale i v tom podnikatelském. To proto, že lidé v každém oboru bývají někdy zahledění sami do sebe, považují svou práci za společensky nejdůležitější – tak abychom do téhle pasti tak snadno nesklouzli… Podobně s dalšími hodnotami.
Mohl byste čtenářům popsat, jak vypadá správa majetku nadace, a jak se liší od správy soukromého majetku?
My zatím na „majetek“ Dobrého anděla spíše nahlížíme jako na finanční rezervu. Abyste měla – nebo aby čtenáři měli – kontext, musím zmínit základní čísla / parametry. Dobří andělé v loňském roce přispěli více než 380 miliony korun, které jsme přerozdělili potřebným rodinám. Provoz nadace, kde pracuje na plné úvazky zhruba 13 lidí, stál něco přes 10 milionů. V roce 2023 to odhadujeme na 11 milionů. Ten financujeme my zakladatelé a další filantropové. Finanční rezerva pak činí asi 40 CZK mil. Říkám to z několika důvodů.
Za prvé, tato „finanční rezerva“ je jen asi na 4 roky provozu. A je to tak malý objem kapitálu (míněno relativně), že zatím ve financování provozu není podstatný. Část této rezervy máme na spořicích účtech, část nám konzervativně spravuje pro bono RAIFFEISENBANK. Ochrana finanční rezervy Dobrého anděla probíhá odlišně od zhodnocování kapitálu soukromého. A to především proto, že každý člověk, každá rodina může v různých životních fázích a konstelacích přistupovat ke správě majetku odlišně. Někdo má za cíl dlouhodobý růst a je připraven platit cenu v podobě vysoké volatility, druhý je spíše konzervativní.
Myslím, že naším úkolem je během deseti let získat kapitál v řádu několika set milionů Kč, který již umožní financovat podstatnou část provozních nákladů. Provoz Dobrého anděla zatím financují finanční partneři (jejich jména jsou na našich webových stránkách), zakladatelé, a také v čím dál větší míře lidé, kteří pamatovali na Dobrého anděla ve své závěti. Bylo jich doposud tuším třináct.
Výše pomoci v letech
To, co je na těchto dárcích zajímavé, je fakt, že nikdo z nich nebyl ani příjemcem pomoci Dobrých andělů, ani Dobrým andělem. Předpokládám, že odkaz části majetku ze závěti některé z dobročinných organizací bude postupně vcelku běžnou praxí. Řada z nás buď dědice nemá, anebo si uvědomuje, že není vhodné jim odkázat úplně všecko.
Jakým způsobem máte v nadaci ukotvené nástupnictví?
V případě úmrtí některého z našich zakladatelů je nadace nastavena tak, aby bez jakéhokoli škobrtání nadále fungovala. To je důležité jak pro naše dárce, tak pro finanční partnery, kteří nám důvěřují, že jejich příspěvky budou správně využity. Je to závazek, který bereme velmi vážně.
Jsou do řízení a správy nadace zapojeni také členové vašich rodin?
Dobrý anděl není „rodinná nadace“ v klasickém smyslu toho slova. Ano, naše rodina je s ním hluboce propojena, ale neovládáme ho právně ani finančně. Pokud by se někdo z naší rodiny chtěl zapojit více, musela by to být jeho vlastní volba a musel by přinést něco hodnotného pro celý tým Dobrého anděla. V naší rodině jsou otázky týkající se Dobrého anděla často na stole. Moje žena Jindra je v tomto ohledu neocenitelná – je aktivně zapojena do zasedání správní a dozorčí rady a je dobře známa celému týmu i našim finančním partnerům. Byla to Jindra, kdo sehrál klíčovou roli při založení Dobrého anděla v Čechách. Naši synové, Filip a Patrik, mají teď úplně jiné starosti a cíle – ale to patří k věku. I tak Filip nedávno navštívil jednu z našich pravidelných porad, aby se lépe seznámil s naší prací. Ale jak říkám, Dobrý anděl je otevřený projekt, ne rodinný podnik. Každý, kdo má co přinést, je vítán.
Mohou to čtenáři chápat tak, že Váš syn Filip bude v budoucnu v nadaci zapojen?
To opravdu netuším. Filipa momentálně zajímá, jak peníze vydělat. Což si myslím, že je – i vzhledem k jeho věku – správný přístup. Abych mohl dát, musím nejprve něco mít. Dobrý anděl není „rodinná nadace“ – v tom smyslu, že by ji naše rodina právně a finančně kontrovala. Přesto je v ní rodinná atmosféra, protože se velmi dobře známe a důvěřujeme si. Pokud se někdy Filip nebo jeho bratr Patrik budou chtít zapojit, museli by o to opravdu stát a ostatní členové správní, respektive dozorčí rady, by museli dospět k závěru, že budou pro Dobrého anděla přínosem. To je hudba budoucnosti.
V minulosti jste také s panem Černým založili podnik Papirius, který jste v roce 2006 prodali strategickému investorovi. Jaký je rozdíl mezi založením a řízením podniku a nadace?
Asi mohu zmínit rozdíly i analogie. Nejprve rozdíly. Hlavní rozdíl je bezpochyby v tom, že Honza s Petrem v roce 1993, kdy jim bylo 18 a 19 let, byli úplně jiní lidé než o pár desítek let později. Všechno bylo jiné. Založení PAPIRIUS v roce 1993 bych charakterizoval přídavnými jmény „spontánní“, „divoký“, „dobrodružný“. Cíl zněl: zbohatnout. Naše uvažování v osmnácti nebylo moc odlišné od uvažování Filipa v jeho šestnácti. Založení Dobrého anděla v roce 2011 předcházelo přemýšlení, váhání, konzultace se ženou, přáteli. Plánování. Přivedení kamarádů – partnerů – přátel, kteří nám s tím pomohli.
Cílem už dávno nebylo zbohatnout. Cílem bylo kultivovaným způsobem umožnit lidem v naší zemi, aby si navzájem, v případě těžké nemoci v rodině, pomáhali. Firma se dá prodat. Nadace se prodat nedá. Soukromá firma je – do značné míry – věc soukromá. Nadace je spíše věc veřejná, v případě Dobrého anděla „naše společná“. Tím slovem „naše“ mám na mysli nás všechny v České republice, protože jsme si tady Dobrého anděla vybudovali společně. Pomohly nám s ním desítky firem. Nyní pomáhá více než 92.000 Dobrých andělů. A pomoc doputovala k již více než 11.000 rodinám. To je asi čtyřicetitisícové město. Zároveň je mezi vedením firmy a vedením nadace mnoho věcí podobných – strategie, „užitečnost pro zákazníka“, komunikace, HR, finance, digitalizace, efektivita. Podobností je více než odlišností.
Jaká strategie může být využita jak v podniku, tak v nadaci?
Měl jsem to na mysli v obecné rovině, tedy že podnik i nadace potřebují jasnou strategii. Tj. vědět, co dělat chtějí, co naopak dělat nechtějí, za jakou cenu, a s jakou přidanou hodnotou pro své klienty. Myslím, že skvělý základ toho, co je strategie, naleznete v článku Michaela Porter – What is Strategy? Praktický nástroj, který jsme použili jako „kuchařku“ při přípravě strategie pro Dobrého anděla je tzv. canvas – „plátno“ z knihy Business Model Generation od Alexandra Osterwalder a Yvese Pigneur.
Jakým způsobem přistupujete ke správě majetku?
Na majetek, nebo spíše na kapitál, se díváme v rodině jako na prostředek. Nástroj. Díváme se na něj přes tři kritéria. Za prvé, chceme s ním mít minimum starostí. Chceme se v této životní fázi soustředit na zcela jiné věci. A na tyto věci mít potřebný klid v mysli a soustředivost. Za druhé, chceme správě financí věnovat jen potřebné minimum času. To neznamená žádný čas. Znamená to přiměřeně, ale přitom opravdu málo. A za třetí od majetku očekáváme zajištění jistého zázemí, komfortu a mít možnost se přiměřeně podělit – po dobu našeho života. Jinými slovy, nedíváme se na majetek primárně jako na něco, co musí vydržet přes pět dalších generací. Ale jako na prostředek, který by nám měl poskytnout – mimo jiné – čas. Třeba čas na Dobrého anděla. Nebo v případě Jindry čas na učení dětí na základních školách finanční gramotnosti prostřednictvím Baťovského projektu s názvem Junior Achievement.
Prozradil byste některé své investiční strategie?
Nejsem odborníkem na investiční strategie. Jsem, spíše jsem byl, podnikatelem. Pochopil jsem, že strategie a postupy, které některým umožnily kapitál vybudovat, jsou odlišné od těch, které ho dokáží uchovávat. Při budování majetku, kapitálu, často funguje koncentrace. Všechny vajíčka do jednoho košíku… Při jeho ochraně, zvláště pokud si přiznáte, že jste „ignorant“, je lepší naopak diverzifikace. Slovem „ignorant“ mám na mysli člověka, který ví, že neví. Tj. ví, že neví, jak se budou vyvíjet ceny aktiv, kurzy měn, daně, inflace a politická situace. Sebe počítám v tomto směru mezi ignoranty. Není to nic lichotivého. Ale je to o fous lepší než arogance, kdy si myslíme, že víme, a ve skutečnosti se mýlíme.
Snad jsem to neřekl složitě. Nemáme ambice odhadnout vývoj trhů nebo makroekonomické trendy. Snažíme se mít strukturu takovou, aby byla relativně odolná i během všelijakých ekonomických či jiných turbulencí. A hlavně mít dostatečnou „propast“ mezi tím, co potřebujeme, a co máme.
Využíváte tedy služeb poradců, kteří vám pomáhají s investiční strategií? Věděl byste, jak je zaměřená?
Nevyužíváme. Tedy, přesněji řečeno, o investiční strategii se dlouhodobě radíme s Honzou Černým a v zásadě dáme na jeho doporučení. Pokud jde o Dobrého anděla, tak ano. Spolu s investičními poradci RAIFFEISENBANK jsme nastavili relativně dynamickou investiční strategii. Tu nám umožňuje dlouhodobý investiční horizont, kdy předpokládáme, že nebudeme v nejbližších letech finanční rezervu používat na financování provozu.