Bohatství vysoké hodnoty se mimo jiné pojí s vysokým očekáváním a zodpovědností. Na nástupce v movitých rodinách z celého světa jsou tedy už od útlého věku kladeny obrovské nároky související s přípravou na správu rodinného jmění. Vypořádávají se s tím různě, ale stále častěji jim kromě wealth managerů nebo finančních poradců pomáhají i kurzy zaměřené na práci s emocemi nebo terapie. Pojďme se podívat, jak to vypadá v praxi.

Mohlo by se zdát, že dědici rozsáhlých rodinných impérií mají bezstarostný život. Nic ale není černobílé a ani pohádkový majetek nepřináší jen štěstí. Důkazem jsou účastníci kurzů poradenské firmy Campden Wealth i klienti rehabilitačního centra pro bohaté v Londýně. Někteří se učí s nabytým bohatstvím pracovat, jiní se ho dobrovolně vzdávají.

Velký transfer bohatství

Během příštích 20 let zdědí mladá generace po svých rodičích a prarodičích z řad baby boomers neuvěřitelné jmění. Globálně se jeho výše odhaduje na 72 bilionů dolarů, tedy více než 1,7 trilionu korun. Pro nejbohatší rodiny to tedy znamená miliardové jmění, které bude nutné nejen pečlivě spravovat, ale částečně i investovat a dále rozvíjet. Jen tak bude stejně velký majetek čekat i na potomky druhé a třetí generace.

Fungující model versus střet generací

Čím dál častější jsou mezi ultrabohatými rodinné kanceláře, kterých dnes po celém světě funguje přes 10 tisíc, přičemž 40 procent jich vzniklo v posledních 10 letech. To je podle magazínu The Economist i případ rodiny Monahanových, kteří kromě family office využívají i správní orgány, jako je představenstvo nebo rodinná rada. Jejich členy jsou ale i externí poradci a na všech zásadních rozhodnutích se podílí všichni zúčastnění. Celá mladá generace se pak shodla na vytvoření společného investičního fondu.

Spousta rodin ale nemá takové štěstí jako Monahanovi a jejich potomci nemají o vybudovaný byznys zájem a mnohdy ani nectí stejné hodnoty jako jejich předci. Takových příkladů je mnoho i mezi slavnými rodinami, jako jsou zakladatelé sítě hotelů Hilton nebo mediální magnáti Murdochovi. I proto až 90 procent rodin přijde o majetek už ve třetí generaci. Někteří se ale snaží problémy překonat, a to i prostřednictvím různých kurzů a setkání nebo svého psychoterapeuta.

Odborné řešení „krize bohatství“ 

Mladí ultrabohatí se často dostávají do izolace a kromě příbuzných s podobně rozsáhlým bohatstvím jsou jim nejbližší jejich finanční poradci, soukromí kuchaři nebo řidiči. Vyhledávají tedy akce pro lidi v podobné situaci nebo navštěvují  psychoterapeutické centrum, jako je například Harbor v Londýně. Zde jim odborníci pomocí psychologického výcviku nebo i hypnoterapie pomáhají nést jejich „břemeno privilegií“.

Průběh setkání je podle výkonného ředitele centra Paula Flynna různý, ale vždy spočívá v kvalitní individuální péči, trvá šest týdnů a stojí až 90 tisíc liber (v přepočtu 2,7 milionu korun). A zajímavé je, že jednotlivec narušené vztahy v rodině většinou nevyřeší, a tak do Harbor mnohdy míří i jeho příbuzní. Díky tomu se šance na úspěch výrazně zvyšuje.

Vlastní iniciativa

Najdou se ale i rebelové, kteří se rozhodnou bohatství nepřijmout a rozdat ho těm, kterým na rozdíl od nich prospěje, a to nejen v rámci filantropie. Patří k nim například Marlene Engelhorn ze známého rodu německých průmyslníků, která se velké části svého majjetku vzdala pro dobrou věc. Společně s Abigail Disney a dalšími dědici miliardových impérií se navíc zasazuje o zvýšení daní pro ultrabohaté. 

„Nemůžeme předstírat, že s námi bohatství nic nedělá,“ řekla s tím, že se svého privilegia nikdy nezbaví, protože je součástí miliardářské rodiny, ale minimálně se tím nechce nechat pohltit. Prostřednictvím vlastní iniciativy Guter Rat tedy už rozdala přes 25 milionů eur (650 milionů korun) 77 dobročinným organizacím a ve své činnosti hodlá dál pokračovat.