Co mohou rodinné firmy nabídnout státu ve chvíli, kdy přijde rozsáhlá přírodní katastrofa, bezpečnostní krize nebo dokonce válka? Čtyři významné norské podnikatelské rodiny se rozhodly, že odpověď na tuto otázku nechtějí hledat až ve chvíli, kdy bude pozdě. Vytvořily proto Ressursalliansen – iniciativu, která mapuje techniku, infrastrukturu i odborníky, jež by bylo možné v krizové situaci rychle mobilizovat.

Kolik nákladních nebo terénních vozidel je možné během několika hodin nasadit v oblasti odříznuté povodní? Kde jsou k dispozici dílny schopné opravovat techniku? Kdo může poskytnout elektrikáře, IT specialisty, zdravotníky nebo ubytovací kapacity? Otázky, které ještě před několika lety mohly působit jako součást vojenského cvičení, si dnes kladou majitelé významných rodinných firem v Norsku.

Investiční společnost Ferd, průmyslová IKM Gruppen, Aars a Thon Gruppen vytvořily pilotní projekt Ressursalliansen, neboli Resource Alliance. Cílem je zmapovat zdroje, které mají jejich společnosti k dispozici a které by v případě vážné krize nebo války mohly pomoci norskému systému takzvané celkové obrany. Nejde však o budování bezpečnostních struktur paralelních ke státním bezpečnostním složkám. Podstatou projektu je předem vědět, jaké kapacity soukromý sektor skutečně má, kde se nacházejí a jak rychle je lze aktivovat.

Válka na Ukrajině změnila vnímání rizika

Jedním z impulsů stojících za vznikem aliance byla válka na Ukrajině. Pro investiční skupinu Ferd nejde pouze o geopolitickou zprávu sledovanou z Osla. Jedna z firem v jejím portfoliu zaměstnává na Ukrajině přibližně 150 lidí. Někteří z nich byli po ruské invazi mobilizováni, část se podle vedení Ferd vrátila zraněná a tři zaměstnanci zahynuli. Zkušenost přivedla vlastníky společnosti k otázce, která je pro řadu evropských podnikatelů stále aktuálnější: Jakou roli má velký soukromý podnik sehrát, pokud se bezpečnostní krize přiblíží přímo k jeho domovské zemi?

Norsko přitom letos připravenost na krizové scénáře výrazně zdůrazňuje. Rok 2026 označily norské ozbrojené síly za Total Defence Year. Koncept celkové obrany počítá s tím, že při závažných krizích spolupracují armáda, civilní úřady, soukromé společnosti, neziskové organizace i obyvatelstvo. Norská vláda zároveň označuje současnou bezpečnostní situaci za nejvážnější od druhé světové války. Na druhou stranu vláda zdůrazňuje, že bezprostřední hrozba války v Norsku neexistuje.

Databáze pro krizové situace

Čtveřice majitelů rodinných firem tak začala inventurou vlastních podniků. Výsledkem je databáze materiálu, infrastruktury i odborných kompetencí dostupných napříč jejich portfolii. Evidují například vozidla, komerční nemovitosti, dílny, ubytovací kapacity nebo zaměstnance s potřebnou odborností. Databázi lze podle Aars prohledávat podle sektoru, typu schopnosti, geografické oblasti i konkrétního krizového scénáře. V případě rozsáhlé povodně tak může například ukázat, jaká technika a další zdroje jsou v postiženém regionu dostupné.

Myšlenka je jednoduchá. Stát nemusí v krizi vlastnit všechno, co potřebuje. Musí ale vědět, kdo potřebnými zdroji disponuje a za jakých podmínek je může využít. Právě v tom vidí zakladatelé Ressursalliansen současnou slabinu systému. Významná část infrastruktury a kompetencí, na nichž fungování země závisí, se nachází v soukromém sektoru. Informace o těchto zdrojích však dosud nebyly souhrnně organizovány tak, aby mohly být rychle využity při mimořádné situaci.

Stát bez byznysu krizovou připravenost nezvládne

Tento pohled není pouze iniciativou několika podnikatelů. První norská národní bezpečnostní strategie, představená v roce 2025, přímo upozorňuje na nutnost zvýšit odolnost ekonomiky, mapovat kritické závislosti a chránit hodnotové řetězce významné pro bezpečnost země. Zvláštní odpovědnost podle strategie nesou soukromé i veřejné subjekty například v energetice, telekomunikacích, zdravotnictví, financích, námořní dopravě nebo obranném průmyslu.

Zakladatelé Ressursalliansen proto po norské vládě chtějí vytvoření stabilního kontaktního mechanismu, prostřednictvím kterého by mohly stát a soukromý sektor dlouhodobě plánovat, koordinovat a případně aktivovat dostupné kapacity. Norské ministerstvo spravedlnosti a veřejné bezpečnosti podle serveru E24 již řeší, jak systematičtější spolupráci s podnikatelským sektorem organizovat. Ředitel norského ředitelství pro civilní ochranu DSB Lars Jacob Hiim iniciativu vítá, zároveň však upozorňuje, že soukromé kapacity musí být správně propojeny s již existujícími státními strukturami.

Nová součást řízení rizika

Ressursalliansen zatím představuje pilotní projekt. Sama o sobě není důkazem, že se evropské firmy masově začínají připravovat na válku. Na druhou stranu ukazuje význam řízení rizik i v rámci bezpečnosti. Pandemie, narušení dodavatelských řetězců, energetická krize, válka na Ukrajině, kybernetické útoky i geopolitické napětí připomněly jednotlivcům a rodinám s vysokou hodnotou čistého jmění (HNWI), že krizový management není jen otázkou pojištění nebo finanční rezervy. Pro podnikatele a rodinné firmy se postupně rozšiřuje o odolnost infrastruktury, dostupnost energie, schopnost přesouvat zaměstnance a provoz, ochranu dat, kontinuitu klíčových dodavatelů a spolupráci se státem. Norský experiment pak mimo jiné ukazuje, že hodnota rodinného majetku závisí i na vnějších okolnostech, například na tom, zda funguje energetika, doprava, komunikace, instituce a stát, ve kterém daný majetek vzniká.

Od rodinné firmy k odolnosti země

Za iniciativou Ressursalliansen stojí významné norské rodinné firmy. Ferd je rodinná investiční společnost vlastněná pátou a šestou generací rodiny Andresenových. Aars spojuje funkce rodinného holdingu, investiční společnosti a family office rodiny Møllerových. IKM Gruppen vybudoval její vlastník Ståle Kyllingstad jako rozsáhlou průmyslovou skupinu zaměřenou mimo jiné na energetiku, technické služby a offshore sektor. Thon Gruppen, významný hráč v hotelnictví a nemovitostech, dnes vlastní Olav Thon Foundation, která má zabezpečit dlouhodobou kontinuitu skupiny. Tyto rodiny se tak historicky zaměřují na kontinuitu jejich rodinného majetku. A právě dlouhodobý horizont může v otázce krizové odolnosti hrát významnou roli.

Více o iniciativě Ressursalliansen se dozvíte zde.