Nejspíš vás nepřekvapí, že odúmrť souvisí s pořízením dědictví pro případ smrti. Pojem dnes už v českých zákonech nefiguruje, ale z historických důvodů se stále používá a značí majetek po zemřelém, který neměl žádné dědice. Jak se tento problém řeší a je možné se mu vyhnout?
Česká legislativa zmiňovala odúmrť do 31. prosince 2013, tedy do konce platnosti občanského zákoníku z roku 1964. V nové verzi ji nahrazuje takzvaná právní fikce. Výsledek je v podstatě stejný – pokud neexistuje závěť nebo jiný právní instrument (například svěřenský fond) majetek propadá státu. Ten se tak stává zákonným dědicem a přísluší mu hospodaření s movitým i nemovitým majetkem zůstavitele. Jménem státu v těchto případech jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
S novým zákonem se ale výrazně rozšířil okruh lidí, kteří mohou po zesnulém dědit. Jsou to například jeho bratranci a sestřenice, nebo dokonce praprarodiče. Přesto státu každý rok připadne majetek v hodnotě stovek milionů korun, které pocházejí ze zhruba 1.500 případů. Nejvíce jich úřady dlouhodobě zaznamenávají na území Prahy.
Odúmrť v historickém kontextu
Tento pojem rozhodně není žádnou novinkou. Objevoval se už v 10. století, kdy si majetek po zemřelých bez mužských dědiců nárokoval panovník. Později se k němu přidala i šlechta, a řada rodů tak přišla o majetek budovaný po celé generace. Není tedy divu, že šlo o velmi obávanou záležitost, které se lidé snažili předcházet. Případně hledali i jiná řešení, jako například zpětný odkup. Teprve ve 14. století se šlechta začala svého práva vzdávat, protože nechtěla, aby celé vesnice v jejich panstvích pomalu pustly. Na některých místech se ale tato tradice držela až konce 18. století.
Řešením může být závěť nebo svěřenský fond
Dnes naštěstí na mužské potomky čekat nemusíte. Stačí si ještě za života vybrat vhodný nástroj pro plánování bohatství, například svěřenský fond nebo závěť. Majetek tak můžete odkázat nejen potomkům nebo vzdáleným příbuzným, ale i komukoliv jinému včetně charitativních organizací. Specifickou oblastí jsou pal umělecká díla, o která budou mít velký zájem muzea a galerie. U svěřenských fondů zároveň můžete řídit majetkové vztahy ještě za života.
Dobrou zprávou je, že počet závětí v Česku každý rok roste, jen za posledních šest let stoupl jejich počet o sedm procent. Na filantropické a charitativní projekty se ale v poslední vůli většinou nemyslí. Svoje bohatství jim věnuje pouze jedno procento zůstavitelů, a jak potvrzuje i Petr Sýkora z nadace Dobrý Anděl, zpravidla jde o ty, kteří běžně darovali už za života. Až 74 procent lidí by přitom podle průzkumů raději odkázalo majetek potřebným, než aby ho získal stát.
Další možností je svěřenský fond, který umožňuje spravovat majetek zcela autonomně, a to už za života zakladatele. Na rozdíl od závěti sepsané u notáře je navíc neveřejným dokumentem. Právě z těchto důvodů se tedy často doporučuje movitým rodinám. Svěřenských fondů existuje mnoho typů. Výběr závisí zejména na jeho účelu, zda řeší spíše osobní, rodinné nebo například investiční otázky. Vždy ale doporučujeme předchozí konzultaci s odborníky z řad Wealth Managerů.
