Uplynulý týden na globálních finančních trzích charakterizovalo pokračující přehodnocování investičního příběhu AI, zasedání amerického Fedu a Evropské centrální banky a nová makroekonomická data potvrzující relativní odolnost světové ekonomiky.

Zatímco dluhopisové trhy převážně posilovaly, na akciových trzích se výrazně prohloubila výkonnostní divergence mezi velkými americkými technologickými společnostmi a ostatními sektory. Investoři přitom stále více přesouvají pozornost od samotného růstu tržeb a investic do AI infrastruktury k jejich skutečné ekonomické návratnosti.

Fed a ECB ponechaly úrokové sazby beze změny

Americká centrální banka Fed na svém středečním zasedání podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 3,75-4,00 %. Rozhodnutí však nebylo jednomyslné. Pro ponechání sazeb hlasovalo deset členů měnového výboru FOMC, zatímco dva členové preferovali jejich zvýšení o čtvrt procentního bodu. Fed tak po zářijovém zpřísnění měnové politiky prozatím zvolil vyčkávací přístup.

Předseda Fedu Kevin Warsh na následné tiskové konferenci zdůraznil, že americká ekonomika pokračuje v solidním růstu, spotřebitelská poptávka zůstává odolná a trh práce nevykazuje zásadnější známky oslabení. Pozitivně hodnotil také zvyšující se produktivitu a silnou investiční aktivitu podniků, která se podle jeho vyjádření postupně rozšiřuje i mimo samotný technologický sektor.

Warsh zároveň odmítl interpretaci, že americká ekonomika roste příliš rychle a že samotná síla hospodářské aktivity představuje automaticky inflační problém. Vyšší růst produktivity totiž může umožnit rychlejší ekonomickou expanzi bez odpovídajícího nárůstu inflačních tlaků. Na druhou stranu opakovaně zdůraznil, že inflace zůstává příliš vysoká a Fed je jednoznačně odhodlán vrátit ji ke dvouprocentnímu cíli. Současně odmítl představu, že by centrální banka byla ochotna dlouhodobě tolerovat inflaci mírně nad cílem.

Za pozornost stálo rovněž Warshovo vyjádření k umělé inteligenci. Podle předsedy Fedu není současný investiční boom v oblasti AI izolován od působení měnové politiky. Vyšší úrokové sazby se promítají do nákladů kapitálu, podmínek financování i investičního rozhodování technologických společností. Právě v posledním období je podle něj patrné, že investoři začínají mnohem důsledněji rozlišovat mezi jednotlivými investičními projekty.

Fed tak vyslal relativně jestřábí signál, ovšem bez bezprostředního závazku k dalšímu zvýšení základních úrokových sazeb. Pro prosincové rozhodování bude klíčový především vývoj inflace, trhu práce a finančních podmínek. Odolnost americké ekonomiky ostatně potvrdil také čtvrteční předběžný odhad HDP, podle kterého hospodářství ve třetím čtvrtletí vzrostlo mezikvartálním anualizovaným tempem 3,4 %, především díky spotřebě domácností a investicím.

Evropská centrální banka na čtvrtečním zasedání rovněž ponechala základní úrokové sazby beze změny, přičemž depozitní sazba zůstala na 2,50 %. Prezidentka ECB Christine Lagardeová upozornila především na přetrvávající energetický šok související s konfliktem na Blízkém východě. Vyšší ceny energií podle ní představují současně proinflační riziko a negativní faktor pro hospodářský růst eurozóny.

Růst inflace v eurozóně

Meziroční inflace v eurozóně v září dosáhla 3,8 %, přičemž významnou roli sehrálo prudké zdražování energií. Lagardeová nicméně uvedla, že růst mezd a ukazatele jádrové inflace zatím nenaznačují výraznější rozšíření sekundárních inflačních efektů. ECB zároveň zohledňuje zpřísnění finančních podmínek prostřednictvím vyšších dlouhodobých dluhopisových výnosů do doby splatnosti, které již samy o sobě tlumí ekonomickou aktivitu.

Na tiskové konferenci Lagardeová potvrdila, že Rada guvernérů diskutovala také možnost zvýšení sazeb. Nakonec se však jednomyslně rozhodla vyčkat na další makroekonomické informace, zejména na nové inflační údaje, mzdový vývoj a prosincovou prognózu ECB. Další zvýšení sazeb tak zůstává reálnou možností, nikoliv předem rozhodnutým krokem.

Významnou institucionální zprávou bylo také oznámení Lagardeové, že k 7. únoru 2027 předčasně opustí funkci prezidentky ECB. Pro finanční trhy se tím otevírá otázka budoucího směřování měnové politiky pod novým vedením centrální banky.

Globální finanční trhy: Dluhopisy posilovaly, technologické akcie ztrácely

Měnové trhy

Na devizových trzích americký dolar v souhrnu prakticky stagnoval. Dolarový index DXY si připsal nepatrný zisk 0,1 %, nicméně vůči euru americká měna posílila přibližně o 0,4 % na závěrečnou úroveň 1,116 dolaru za euro. Pro dolar hovořila především odolnost americké ekonomiky a přetrvávající rozdíl mezi měnovými podmínkami ve Spojených státech a eurozóně.

Japonský jen vůči dolaru oslabil přibližně o 0,4 %, přičemž kurz USD/JPY zakončil týden na úrovni 157,6 jenu za dolar. Pokračující slabost japonské měny odráží mimo jiné stále výrazný rozdíl mezi úrokovými sazbami ve Spojených státech a Japonsku.

Česká koruna vůči euru nepatrně oslabila o 0,1 % na 24,34 koruny za euro. Vůči americkému dolaru ztratila přibližně 0,5 %, když kurz USD/CZK dosáhl 21,82. Korunu nadále podporuje očekávání přísnější měnové politiky ČNB, na druhé straně ji však limitují geopolitická nejistota a zvýšená globální averze k riziku.

Dluhopisové trhy

Globální dluhopisové trhy zaznamenaly převážně pozitivní týden. Široký globální dluhopisový index Bloomberg Global Aggregate posílil o 0,3 %, přičemž americké vládní dluhopisy přidaly přibližně 0,5 %. Pozitivní výkonnost dluhopisů kontrastovala s poklesem technologických akcií a naznačovala přesun části kapitálu do bezpečnějších aktiv.

Výnos dvouletého amerického vládního dluhopisu poklesl přibližně o 9 bazických bodů na 4,59 %, zatímco výnos desetiletého dluhopisu se snížil o 7 bazických bodů na 4,93 %. Pokles výnosů odrážel mimo jiné vyšší averzi investorů k riziku a poptávku po kvalitních vládních dluhopisech. Mírně výraznější pokles výnosů na krátkém konci současně vedl k dalšímu mírnému zvýšení sklonu americké výnosové křivky.

V eurozóně byl pokles výnosů mírnější. Výnos desetiletého německého vládního dluhopisu se snížil přibližně o 2 bazické body na 3,32 %, zatímco francouzský desetiletý výnos poklesl o 5 bazických bodů na 4,97 %. Úroveň francouzských výnosů přesto nadále odráží zvýšenou rizikovou prémii související s fiskálními a politickými nejistotami.

České vládní dluhopisy vykázaly pouze nepatrný cenový růst. Výnos dvouletého dluhopisu vzrostl přibližně o 3 bazické body na 4,30 %, zatímco desetiletý výnos zůstal prakticky beze změny na 5,39 %. Krátký konec české výnosové křivky tak nadále reflektuje očekávání dalšího zpřísnění měnové politiky ČNB.

V korporátním segmentu panovala relativní stabilita. Dluhopisy investičního stupně i spekulativního stupně (HY) shodně posílily přibližně o 0,3 %. Kreditní marže kvalitních korporátních emitentů se prakticky nezměnily, zatímco u rizikovějších dluhopisů zaznamenaly pouze nepatrné rozšíření. Zatím tedy nelze hovořit o plošném zhoršení podmínek na globálním úvěrovém trhu.

Akciové trhy

Na globálních akciových trzích byl minulý týden patrný výrazný rozdíl mezi výkonností největších amerických technologických společností a zbytkem trhu. Široký globální akciový index MSCI All Country World poklesl o 0,3 % a americký index S&P 500 ztratil 0,6 %. Technologický Nasdaq Composite však odepsal 2,0 % a index sedmi největších amerických technologických společností Magnificent 7 oslabil o 2,2 %.

Velmi důležitým signálem byla skutečnost, že rovnoměrně vážený index S&P 500 Equal Weighted naopak posílil o 0,8 %, zatímco technologický sektor amerického indexu ztratil 1,8 %. Akciový trh tedy neprocházel plošným výprodejem. Investoři spíše přesouvali kapitál od největších a relativně drahých růstových společností do širšího spektra titulů.

Tento vývoj se projevil také ve výrazně lepší výkonnosti hodnotových akcií oproti růstovým. Globální hodnotové akcie posílily o 0,6 %, zatímco růstové ztratily 1,2 %. Ze sektorového pohledu se dařilo především zdravotnictví, jehož globální akciový index vzrostl o 3,0 %. Naopak komunikační služby odepsaly 6,7 % a informační technologie 1,4 %.

Technologičtí giganti

Hlavním katalyzátorem přehodnocování technologického sektoru byly zveřejněné hospodářské výsledky tří významných amerických hyperscalerů, společností Microsoft, Alphabet a Amazon.

Microsoft vykázal silný růst cloudových služeb, zejména platformy Azure, a solidní provozní ziskovost. Investoři pozitivně hodnotili schopnost společnosti monetizovat poptávku po AI službách a současně generovat robustní provozní cash flow. Navzdory pokračujícím vysokým kapitálovým výdajům (CAPEX) se tak Microsoft ve srovnání s konkurenty jevil jako relativně dobře finančně vyvážený. Jeho akcie po zveřejnění výsledků nakonec v následující obchodní seanci prakticky stagnovaly.

Alphabet, mateřská společnost Googlu, představil mimořádně dynamický růst cloudové divize a pokračující rozvoj AI produktů. Pozornost investorů se však soustředila především na prudce rostoucí investiční výdaje (CAPEX), negativní volné cash flow a otázky ohledně dlouhodobé monetizace AI. Obavy vzbuzoval také vývoj růstu hlavního reklamního byznysu vzhledem k vysokým očekáváním trhu. Akcie společnosti proto po zveřejnění výsledků zaznamenaly mimořádně prudký propad.

Amazon vykázal výrazné zrychlení růstu cloudové platformy AWS a velmi silnou provozní výkonnost. Pozitivní provozní výsledky však zastínily enormní kapitálové výdaje (CAPEX) do AI infrastruktury a výrazné zhoršení volného cash flow. Akcie v reakci na výsledky nejprve prudce oslabily v poobchodní fázi, během následujícího obchodování však podstatnou část ztrát korigovaly a zakončily seanci v mírném poklesu.

Evropa a Jižní Amerika

Mimo Spojené státy byla situace převážně příznivější. Evropský index STOXX Europe 600 posílil o 1,7 %, indické akcie přidaly 2,2 % a český index PX vzrostl o 1,7 %. Naproti tomu akcie rozvíjejících se trhů jako celek poklesly o 0,7 %.

Mimořádně výrazný propad zaznamenaly latinskoamerické akcie, jejichž regionální index MSCI Latin America ztratil 15,3 %. Hlavním důvodem byla prudká korekce brazilského trhu po znovuzvolení prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy. Investoři negativně reagovali především na nenaplněná očekávání politické změny a na obavy z dalšího vývoje fiskální politiky.