Nadace a nadační fondy hrají stále významnější roli v oblasti filantropie, mezigeneračního přenosu hodnot a strukturované správy soukromého majetku. Vedle důvěryhodnosti a veřejné prospěšnosti je však zásadní také otázka dohledu. Kdo v českém právním prostředí dohlíží na to, že nadace jedná v souladu se svým účelem, zákonem i zájmem zakladatele?

Dohled nad nadacemi v České republice má víceúrovňový charakter. Opírá se o kombinaci vnitřních kontrolních mechanismů, externího právního a finančního dohledu a také soukromoprávních nástrojů, které mohou uplatnit zakladatelé, dárci či další zúčastněné strany. Vzhledem k absenci centralizovaného státního dozoru nabývá na významu správní rada, která nese hlavní odpovědnost za naplňování účelu nadace, transparentní správu majetku i důvěru veřejnosti.

4 úrovně dohledu

Základní dohled nad nadacemi a nadačními fondy můžeme rozdělit do 4 hlavních úrovní:

• legislativní rámec
• vnitřní dohled
• vnější dohled
• dohled ze strany zakladatelů a zúčastněných stran

1. Legislativní rámec

Právní úprava nadací a nadačních fondů je v českém právním řádu obsažena v ustanoveních § 306 až § 393 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Tyto paragrafy definují právní povahu nadací, jejich účel, zakladatelský rámec, strukturu vnitřních orgánů i způsob zániku. Nadace vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku, konkrétně do nadačního rejstříku vedeného krajským soudem. Tento zápis má konstitutivní charakter, tedy právní účinky vznikají až okamžikem registrace (§ 315 občanského zákoníku).

2. Vnitřní dohled (správní rada a další orgány)

Každá nadace musí mít zřízenou správní radu jako statutární orgán, který odpovídá za naplňování účelu nadace, správu jejího majetku a kontrolu hospodaření. Zákon umožňuje, aby nadace měla také dozorčí radu nebo revizora, kteří plní roli interního kontrolního mechanismu. Tyto orgány nejsou povinné, ale jejich existence je považována za součást dobré správy, zejména u nadací s větším rozsahem činností nebo objemem svěřeného majetku.

Správní rada je statutární orgán nadace; má alespoň tři členy. Neurčí-li nadační listina další omezení, není k členství ve správní radě způsobilá osoba, která

• je členem dozorčí rady nadace,
• je vůči nadaci v pracovním poměru, nebo
• není ve vztahu k účelu nadace bezúhonná.

Neurčí-li nadační listina jiné funkční období člena správní rady, je pětileté. Nevyloučí-li to nadační listina, lze člena správní rady volit i opakovaně.

§ 362 – § 364 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.)

Úkolem správní rady je mimo jiné:

• schvalovat rozpočet a výroční zprávu,
• rozhodovat o poskytnutí nadačních příspěvků,
• dohlížet na soulad s účelem a zakladatelskou listinou.

Autoři Českého nadačního kodexu doporučují zřízení nezávislých kontrolních orgánů (dozorčí rady nebo revizora) a jejich transparentní fungování. Kodex také uvádí, že tyto orgány by měly mít možnost podávat zprávy jak správní radě, tak veřejnosti prostřednictvím výročních zpráv. Podle kodexu je žádoucí, aby kontrolní orgány pracovaly nezávisle na osobě zakladatele a podávaly zprávu jak správní radě, tak veřejnosti prostřednictvím výročních zpráv.

3. Vnější dohled (soudy, stát a veřejná kontrola)

V České republice neexistuje centrální státní orgán, který by trvale dohlížel na činnost nadací. Vnější dohled je proto rozdělen mezi více aktérů: Rejstříkové soudy, soudy obecně, státní zastupitelství, finanční úřady a auditoři.

Rejstříkové soudy

Rejstříkové soudy — krajské soudy – vedou nadační rejstřík podle zákona č. 304/2013 Sb. (Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob). Jednorázově posuzují formální předpoklady zápisu a změn nadací. Tento orgán však neplní funkci permanentního dozoru .

Obecné soudy

Soudy mohou zasáhnout rozhodnutím v případech porušení zákona nebo úmyslného zneužití nadace, zejména pokud dochází k neplnění účelu nadace nebo střetu zájmů členů orgánů. V případě závažných pochybení může soud nadaci zrušit na návrh osoby s právním zájmem (zákon č. 89/2012 Sb. NOZ) .

Státní zastupitelství

Státní zastupitelství může navrhnout soudní zásah nebo zrušení právnické osoby (nadace), pokud její činnost je v rozporu s právem či veřejným pořádkem. Tento typ intervence však není zakotven samostatným dohledovým úřadem, ale vychází z obecné právomoci orgánů veřejné moci .

Audit a finanční dohled

Nadace, jejíž roční příjmy nebo nadační kapitál v uplynulém období přesáhnou 5 milionů Kč, musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem (dle § 341 občanského zákoníku a zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb.).

Výroční zpráva jako nástroj transparentnosti

Povinnost sestavovat a zveřejňovat výroční zprávu je zakotvena v § 358 občanského zákoníku. Zpráva je veřejně přístupná v rejstříku.. Zpráva obsahuje klíčové informace:

• účetní závěrku
• přehled darů nad 10 000 Kč
• výdaje nadace
• hodnocení souladu s účelem
• zprávu auditora, je-li povinná

4. Dohled ze strany zakladatelů, dárců a beneficientů

Vedle interních a externích kontrolních prvků hraje v praxi roli také tzv. soukromoprávní dohled. Zakladatelé si často vyhrazují právo zasahovat do složení orgánů nebo ovlivňovat změny v zakladatelské listině. Dárci mohou ve své darovací smlouvě definovat podmínky použití poskytnutých prostředků a zaručit sankce v případě jejich porušení. Ač zákon neposkytuje centralizovaný dohled, soukromoprávní mechanismy smluvních ujednání umožňují v krajních případech vnutit obnovu či vrácení daru. Beneficienti nadace (příjemci podpory) nemají zákonný nárok na plnění. Nicméně pokud nadace poruší stanovená pravidla (například objektivně definované kritéria výplaty), mohou se obrátit na soud. Podobné principy jsou rozborovány také u svěřenských fondů, kde se beneficient může domáhat ochrany svých práv, pokud jsou jasně definována.

Jak je to v zahraničí?

V řadě západoevropských zemí, např. ve Švýcarsku, existují specializované státní úřady, které nadace nejen registrují, ale i dlouhodobě monitorují jejich činnost. Mají pravomoc kontrolovat, zda nadace plní svůj účel, schvalují změny stanov a v případě potřeby mohou orgány nadace odvolat. Český model takový centralizovaný dohled nezná. Spoléhá na odpovědnost správních rad, právní rámec a možnost soudního přezkumu.