Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) mělo podle slibů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) přinést digitalizaci a zjednodušení. Realita prvních měsíců ostrého provozu je však pro malé a střední firmy katastrofální. Čerstvá data z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), kterého se zúčastnilo 448 zaměstnavatelů a který se uzavřel 1.7.2926, ukazují, že stát namísto modernizace uvalil na firmy další těžkou byrokratickou zátěž.

Pro drtivou většinu podnikatelů (98,4 %) nepřineslo JMHZ doposud vůbec žádné zjednodušení. Naopak celých 89,7 % firem hlásí, v rozporu se sliby státu, nárůst administrativní zátěže, přičemž pro 64,2 % z nich se tato zátěž zvýšila výrazně.

Digitální paradox: Podnikatelé modernizaci chtějí, stát ale nezvládl exekuci

Průzkum AMSP ČR odhalil hluboký rozpor mezi ochotou firem inovovat a neschopností státního aparátu dodat funkční řešení.

„Ačkoliv 42,5 % firem digitalizaci obecně podporuje a vidí v ní dlouhodobý smysl, stát jim proces znechutil nefunkčním systémem. Problém není na straně firem, naši podnikatelé nejsou žádní zpátečníci. Stát ale naprosto selhal v exekuci celého projektu a udělal z firem pokusné králíky,“ komentuje výsledky Josef Jaroš, předseda představenstva AMSP ČR.

Svědčí o tom i fakt, že první měsíční hlášení dokázalo bez problémů a napoprvé podat pouhých 10,1 % firem. Zbytek musel podání opakovaně opravovat (59,5 %) nebo situaci zoufale řešit přímo přes podporu MPSV, protože systém hlášení odmítal vůbec přijmout (30,4 %).

Hlavní zjištění průzkumu: Hodiny navíc a nečekané výdaje

Podnikatelé v anketě popsali konkrétní dopady, které jim nový systém způsobil:

• Stovky hodin ztraceného času: Celých 74,3 % firem strávilo zavedením JMHZ a dohledáváním nových údajů (zejména u DPP a DPČ) více než 8 hodin čistého času navíc oproti předchozímu stavu
• Finanční facka pro rozpočty: Zavedení systému se neobešlo bez dodatečných nákladů. Celkem 55 % podniků muselo vynaložit více než 5 000 Kč na aktualizace účetních softwarů či vícepráce externích účetních. Dalších 29,8 % firem to stálo do 5 000 Kč
• Absolutní technologický chaos: Jako největší problémy firmy označily nesrozumitelnost chybových hlášení (79 %) a technické výpadky systému MPSV (57,3 %)

Hlas z praxe: „Úprava XML v poznámkovém bloku?“

V otevřených otázkách podnikatelé neskrývali obrovskou frustraci ze zmatků, technologické nedočištěnosti a arogance úřadů:

Zmatek nad zmatek: 

„Po odeslání nám přišlo potvrzení, že je vše v pořádku, po 14 dnech nám přišlo druhé, že hlášení obsahuje chyby a je nutné ho předělat, vše je zmatečné, dostupné informace nejsou psány jazykem mého kmene.“ 

Respondenti dále situaci přirovnávali k návratu do devadesátých let, komentovali špatné načasovaní nebo redakce bezradných úřadů.

Co požadují malé a střední firmy?

Podnikatelé poslali ministerstvu jasný vzkaz, co by jim v této kritické situaci nejvíce pomohlo. AMSP ČR na základě těchto dat požaduje od MPSV okamžité zavedení následujících opatření:

1. Moratorium na pokuty (požaduje 36,5 % firem): Okamžité zajištění delšího přechodného období, během kterého nebudou firmy likvidovány tresty za neúmyslné chyby v hlášeních.
2. Lidskou komunikaci (požaduje 26,6 % firem): Dodání srozumitelných, lidsky napsaných manuálů a metodických videonávodů přímo ze strany MPSV. V současnosti totiž většina firem vládním návodům vůbec nerozumí.
3. Výjimky pro nejmenší (požaduje 15,7 % firem): Zavedení zjednodušeného nebo výjimkového režimu pro mikrofirmy do 9 zaměstnanců.

Podnikatelé navíc upozorňují, že dokud do systému nebudou zapojeny i zdravotní pojišťovny, jde o jednostrannou zátěž bez jakýchkoliv benefitů.

„Data průzkumu mluví jasně: pro 89,7 % firem JMHZ nezjednodušilo vůbec nic, naopak přineslo více administrativy a nečekané náklady. Záměr za tímto projektem byl správný a my jej jako AMSP ČR jednoznačně podporujeme. Ale v této podobě je JMHZ pro malé a střední podniky skutečnou zátěží a nikoliv zjednodušením. Navíc tuto zátěž nesou malé a střední firmy na vlastních bedrech bez jakékoli kompenzace. MPSV problémy vidí a reaguje, ale tempo oprav neodpovídá tempu, jakým firmy trpí.“

Gabriela Hrbáčková, místopředsedkyně představenstva AMSP ČR

„Výsledky tohoto průzkumu využijeme jako klíčový argument při tvrdém vyjednávání s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Systém se v této podobě ukázal jako nefunkční kočkopes. Stát musí okamžitě jednat, opravit své systémy a přestat přehazovat vlastní neschopnost na bedra českých zaměstnavatelů,“ uzavírá Josef Jaroš z AMSP ČR.

Zdroj: Redakčně upravená tisková zpráva AMSP