Hlavní podstatou svěřenského fondu byla odjakživa ochrana majetku. Dnes ale tento nástroj slouží i mnoha dalším účelům od plánování nástupnictví přes diskrétnost a anonymit vlastníků až po charitativní činnost. To jen dokazuje jeho flexibilitu, pro kterou je čím dál vyhledávanější .
Institut svěřenského fondu využívá v Česku stále více movitých rodin i jednotlivců. Důvody pro založení svěřenského fondu jsou u těchto rodin rozličné, ať již se jedná o osobní / rodinné, bezpečnostní či filantropické nebo obchodní. Jaké patří mezi ty nejčastější?
1. Plánování dědictví a ochrana majetku
Svěřenský fond může vzniknout již za života zakladatele nebo jeho úmrtím. Tak či onak, může efektivně vyřešit rozdělení majetku mezi potomky, příbuzné nebo další obmyšlené. Na rozdíl od sepsání závěti totiž není nutné myslet na případné vydědění nepominutelných dědiců, které je navíc podle českého právního řádu velmi problematické. Majetek vyčleněný do svěřenského fondu totiž přestává být vlastnictvím zakladatele a připadá výhradně beneficientovi (obmyšlenému), který je určenou osobou. A to i v případě, že není příbuzným zakladatele. Jedním z častých důvodů pro založení svěřenského fondu je proto plánování dědictví.
Zároveň slouží jako instrument pro ochranu majetku, a to zejména z důvodu toho, že se jedná o autonomní nástroj. Majetek je tedy ve vlastnictví svěřenského fondu, nikoliv fyzické osoby. To je vhodné jako prevence v případě neúspěchu a krachu, kdy dojde k pokusům o ovládnutí majetku věřiteli nebo třetími stranami. Jedná se však o včasnou prevenci, nikoliv jako řešení aktuální nepříznivé situace.
2. Mezigenerační předání majetku
Svěřenský fond může pomoci i s mezigeneračním transferem, který je základem dlouhodobého zachování bohatství. Pokud tedy mají rodiče obavy, že by jejich potomci mohli majetek o majetek přijít, často jej zakládají ještě za svého života. V některých případech rodina společně se založením fondu definuje i své vize a poslání, a tak je pro ni jednodušší si stanovit cíle a společně se podílet na všech rozhodnutích týkajících se správy majetku. Princip mezigeneračního předávání majetku tak můžete nastavit pro dalších x generací.
3. Ochrana soukromí
Velkým tématem je v poslední době i diskrétnost vlastnictví, která se týká nejen veřejně známých nebo politicky činných osob. Skrytou identitu zakladatele i beneficientů ocení každý, kdo chce chránit své soukromí ve skutečném i online světě. A dobrou zprávou je, že takto diskrétně lze provést i transfer majetku. Osobní a digitální bezpečnost rodiny je totiž na prvním místě.
4. Péče o členy rodiny
Velmi často rodiny do statutu svěřenského fondu implementují i požadavky pro péči o členy rodiny. Tím je myšlena podpora členů rodiny při nenadálých úrazech, vážných onemocněních, péči ve stáří. Jde ale také o podporu vzdělávání členů rodiny nebo pomoct pro začátek podnikání. Pro sebe i své blízké tedy můžete tímto způsobem zajistit finanční plnění. Jednotlivé situace byste ale měli přesně popsat ve statutu fondu a doporučujeme popřemýšlet i o profesionálním správci, u kterého máte jistotu nezávislosti.
5. Veřejně prospěšná činnost
Čím dál častější motivací pro založení svěřenského fondu je veřejně prospěšná činnost. Vznikají tak charitativní nebo veřejně prospěšné svěřenské fondy s cílem podpory filantropických aktivit. Obmyšleným tedy není nikdo z rodiny, ale charitativní organizace, nadace nebo nadační fond, a dochází tak k propojení dobročinnosti s poměrně jasnými pravidly tohoto právního institutu. Příkladem takového svěřenského fondu je AP svěřenský fond Arcibiskupství pražského.
6. Investice
Podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech je možné využít svěřenský fond také za účelem investování. Výhodu představuje zejména při neúspěchu, kdy se nemusí jeho zakladatel obávat o svůj zbylý majetek. Navíc je vhodný i pro společné investice, protože svěřenský fond může mít více zakladatelů.
