Chystá se novela zákona o střetu zájmů, která zpřísní podmínky pro vlastnictví médií. Pokud ji schválí senát a prezident, mohla by být účinná už od příštího roku. Jaké změny má přinést ve vztahu ke svěřenským fondům? A otevře cestu dalším nástrojům pro správu majetku?
Vlastnictví médií zřejmě čekají změny, které přináší pozměňovací návrh zákona o střetu zájmů. Politici už je zřejmě nebudou moci vlastnit prostřednictvím svěřenských fondů ani převádět na osobu blízkou. Takzvaný „lex Babiš“ nejspíš vejde v platnost už v roce 2024 a mohl by tak otevřít cestu blind trustům neboli slepým svěřenským fondům, které zahraniční politici a další veřejně činné osoby běžně využívají.
Svěřenský fond je skvělý nástroj, ale má své limity
Svěřenský fond je právní nástroj vhodný jak pro řešení obchodních vztahů, tak pro správu a předávání rodinného jmění. Zakládají je především movití jedinci, kteří tak chtějí svůj majetek chránit a komplexně spravovat. Často jeho prostřednictvím také investují a využívají daňové výhody. Nebezpečí jeho zneužití nelegálnímu organizacemi je minimální a nedochází k němu zdaleka tak často jako u obchodních společností.
V posledních letech jsme ale byli svědky mediální kauzy v souvislosti s možným střetem zájmů, ve kterém figuroval svěřenský fond Andreje Babiše. Česká vláda chce podobným situacím do budoucna zabránit, a tak připravila novelu zákona, která se bude týkat nejen přijímání dotací nebo investičních pobídek, ale také vlastnictví médií. Zřejmě se tak i v českém prostředí blíží éra blind trustů neboli slepých svěřenských fondů, které známe například od bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy.
Princip blind trustu a jeho výhody
Web Svěřenské správy definuje blind trust takto: „Jedná se o svěřenský fond, v němž je pověřený správce nadán úplnou diskrecí ,volnosti‘, jak bude majetek spravovat. Zakladatel svěřenského fondu není po jeho založení žádným způsobem obeznámen s jeho následným obsahem ani typy majetkových operací, které jsou ve fondu realizovány. Majetek tedy nemůže zakladatel nijak ovládat ve svůj prospěch.”
Hlavní výhodou pro osoby vykonávající veřejnou funkci je to, že na rozdíl od běžného svěřenského fondu je blind trust naprosto nezávislý na svém zakladateli. Vložený majetek tedy ovládá pouze svěřenský správce. Ten má velkou volnost, jen musí dodržovat smlouvu o svěřenství týkající se i převodu majetku po smrti zakladatele. Zároveň může být odvolatelný nebo neodvolatelný, což znamená, že ho po založení nelze změnit. Více jsme blind trusty popsali v článku zde.