Co je to organizace STEP? Jak propojit odborníky z Čech i zahraničí? A jaké právní situace nejčastěji řeší české podnikatelské rodiny? Nejen to se dozvíte v rozhovoru se Štěpánem Holubem, spolu-řídícím partnerem české advokátní kanceláře Holubová advokáti s.r.o.
Mluví čtyřmi jazyky a klientům se stará o jejich majetek. Jak ho správně strukturovat, jak nastavit smluvní dokumentaci, nebo řešit otázky nástupnictví. Tím se ale výčet jeho dovedností nevyčerpává. Je spolu-řídícím partnerem advokátní kanceláře, jezdí vystupovat na odborné konference po celém světě, rozvíjí spolupráci se zahraničními advokátními kancelářemi i mezinárodními právnickými organizacemi, píše odborné publikace a organizuje konference věnující se správě majetku. Klienty zastupuje také v soudních sporech. Zajímají ho právní inovace a vedle „praktických“ právních věcí rozumí i těm byznysovým. Štěpán Holub se v rozhovoru podělil o zajímavé příklady z praxe, spolupráci s expertními organizacemi a další informace.
Čemu z výše vyjmenovaného se věnujete aktuálně nejvíce?
Tím, že je naše kancelář spíše butiková, soustředíme se na vybrané oblasti, rozvíjíme odbornost a práce u nás zůstává hodně barevná. Během podzimu jsme věnovali hodně energie organizování konference ve spolupráci s Českou advokátní komorou (ČAK) a organizací STEP, která nadnárodně sdružuje kvalifikované odborníky na vícegenerační plánování a správu majetku.
Jaká to byla konference?
Jednalo se o pátý ročník mezinárodní konference STEP na téma Jak strukturovat svěřenský fond nebo nadaci, která se uskutečnila v pražském Braunově domě 8. listopadu 2024. Vystoupili na ní odborníci z více než 11 zemí a naše kancelář Holubová advokáti byla jedním z hlavních organizátorů. Cílem konference je kultivovat oblast správy majetku a s tím spojených záležitostí, což v České republice a na Slovensku nemá zas tak dlouhou historii. Chceme se věnovat oborově specifickým tématům, které ale zaštiťují odborníci, a zlepšovat povědomí o tom, jak spravovat rodinné finance, jak řídit svěřenské fondy nebo jak naplánovat nástupnictví. Velkou ctí nám bylo letos uvítat zvláštního hosta, lichtenštejnskou princeznu H.S.H. Gisela Liechtenstein (Bergmann), která představila význam a úlohu trustů při ochraně majetku nejen v Lichtenštejnsku. Letošní ročník navíc přinesl dva zásadní okamžiky – oficiální otevření české a slovenské pobočky STEP a křest knihy s názvem Trust Laws in the Czech Republic and Hungary (přel. Zákony o svěřenských fondech v České republice a v Maďarsku) od Globe Law and Business Ltd. za přítomnosti Kelly Greig, předsedkyně organizace STEP.
Mohl byste nám vysvětlit blíže, co je to organizace STEP a proč je důležité mít i u nás její zastoupení?
Nadnárodní organizace STEP (The Society of Trust and Estate Practitioners) sdružuje advokáty, účetní, daňové poradce, správce trustů, privátní bankéře, zaměstnance family office a další profese, které pomáhají rodinám se správou majetku a plánováním budoucnosti. Organizace byla založena v roce 1991 a aktuálně má více než 21 000 členů. Členové jsou držitelé tzv. TEP kvalifikace, která má zaručovat jejich odbornost a hlubokou znalost dané problematiky. S klienty řešíme různá témata, většinou začínáme u strategie správy majetku v rodinách či rodinných firmách a na to navazují další věci, jako například právní řešení mezinárodních struktur svěřenských fondů, efektivní filantropie prostřednictvím nadací, daňové i právní předpisy v oblasti správy majetku, nebo právě nástupnictví. Například na Slovensku základy pro tento obor nejsou vůbec dané a je třeba se rozhodnout, podle jaké cizí právní úpravy se budete pro daný případ řídit.
Rozumím. Jaký případ z této oblasti vám vytane na mysli, když se zeptám na ten nejkomplikovanější?
Jako jeden z prvních se mi určitě připomene starší a úspěšně dokončený případ z oblasti mezinárodního dědického práva. Tedy případ, kdy jsme pro české dědice zajišťovali projednání dědictví v Jihoafrické republice, Německu a v České republice. Aktuálně ale řešíme něco podobného mezi Českou republikou, Kanadou a USA, kde je situace navíc komplikovaná tím, že zemřeli oba rodiče a dědic je nezletilý. Každý případ, který má přeshraniční prvky, pro nás bývá velkou výzvou, zejména když jsou zapojeny státy mimo Evropskou unii. V takových situacích může být dědické řízení velmi složité, protože se řeší otázky týkající se různých právních systémů, mezinárodních smluv a právních norem. Rovněž je třeba dát pozor na daňové dopady v různých jurisdikcích. I proto při takových případech spolupracujeme s řadou mezinárodních partnerských kanceláří a dalších odborníků.
A co byste doporučil našim čtenářům, aby pro ně byla právní situace jednodušší?
Určitě řešit věci v předstihu a pamatovat na to, že jsme smrtelní. To zahrnuje jednodušší věci jako sepsání závěti nebo jmenování správce pozůstalosti či opatrovníka pro případ, že nebudeme schopni sami jednat. Stojí to trochu času a pár tisíc, ale situaci to v případě problému výrazně zjednoduší. A o to více, když máte majetek nebo své životní aktivity mimo Českou republiku, nebo když máte komplikovanější rodinné vztahy, například děti z různých manželství. Pak nastupují složitější věci, jako správné nastavení vlastnické struktury, která může zahrnovat třeba rodinnou nadaci či trustovou strukturu. Ty pomohou, aby majetek v rodině zůstal jednotně řízený i po smrti zakladatele.
Autorka: Jana Alice Pakosta Fabry
