Vynechat z dědictví vašeho potomka není vůbec jednoduché, a to ani v případě, že sepíšete poslední vůli. Vždy mu totiž náleží minimální podíl, který česká legislativa stanovuje na ¾ nebo ¼ z celku, podle toho, jestli je nezletilý nebo plnoletý. Musíte ho tedy vydědit? Nebo máte ještě jinou možnost?
Svůj majetek můžete odkázat i někomu jinému než vašim vlastním potomkům. Nezapomínejte ale, že jsou takzvanými nepominutelnými dědici a náleží jim zákonem stanovený minimální podíl. A to platí i v případě závěti, dědické smlouvy a dalších pořízení pro případ smrti. Řešením tedy může být svěřenský fond nebo vydědění, které je ale celkem komplikované.
K vydědění dochází spíše výjimečně
Případy, kdy je vydědění, možné stanovuje zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Konkrétně jde o tyto situace, jejichž výčet je pevně daný, aby se co nejvíce eliminovaly jakékoli spory:
- potomek neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,
- potomek neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem,
- potomek byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo spáchal úmyslný trestný čin proti zůstaviteli (rodiči), jeho předku, potomku nebo manželu,
- potomek spáchal zavrženíhodný čin proti zůstavitelově poslední vůli (zůstavitele k ní donutil, lstivě svedl, překazil ji, zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil), ledaže mu to zůstavitel výslovně prominul,
- potomek vede trvale nezřízený život,
- potomek je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je tu obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl.
Všechny tyto skutečnosti ale musí zůstavitel prokázat a potomek má právo se proti rozhodnutí odvolat. K vydědění tak v praxi dochází jen velmi zřídka. A jak upozorňuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, některé podmínky se týkají i dětí, vnoučat a pravnoučat vyděděného potomka, jiné nikoliv. Navíc existují i případy, kdy je dědici povinný podíl pouze zkrácen.
„Zajímavé je, že pokud dojde k platnému vydědění, tak na místo tohoto dědice mohou nastoupit jeho potomci. Ale ani ti nebudou dědit, pokud v době smrti zůstavitele ještě vyděděný potomek žije,“ vysvětluje Pavel Strnad, ale dodává, že se to netýká případu marnotratného dědice, kde je podmínkou vydědění, že povinný díl dostanou jeho děti nebo jejich potomci.
Svěřenský fond nejen pro ultrabohaté
Vzhledem ke složité problematice vydědění volí čím dál více zůstavitelů pro tento účel svěřenský fond. A nemusí jít jen o jednotlivce a rodiny s vysokou nebo ultravysokou hodnotou čistého jmění. Tento institut má totiž hned několik výhod, které využijete i s majetkem v hodnotě několika milionů.
Jednak můžete o majetku a uspořádání majetkových vztahů rozhodovat ještě za života a jednak majetek vložený do svěřenského fondu funguje zcela samostatně a nezávisle na vás. Stačí jmenovat svěřenského správce, který nad ním přebírá kontrolu a dohlíží na to, aby obmyšlení (beneficienti) dostali, co mají. Zároveň si jako zůstavitel můžete klást podmínky, jaké musí beneficient splnit, aby mu stanovená část majetku připadla. A to i v případě, že nejde o vašeho potomka. Máte tak možnost dětem zanechat vámi určený podíl na majetku, nikoliv ten, který vám nařizuje zákon. Ostatní můžete předat dle svých představ nadacím, muzeím nebo i dalším generacím.
