Makroekonomické prostředí se mění způsobem, který zpochybňuje některé předpoklady, na nichž byla postavena tradiční konstrukce portfolia 60/40. V režimu vyšší makroekonomické volatility a rostoucí geoekonomické fragmentace proto mohou investoři potřebovat širší a vícevrstvý přístup, aby zajistili stabilitu portfolia.

Po desetiletí představovalo tradiční portfolio 60/40 jednoduchý koncept se dvěma hlavními pilíři: akcie jako hlavní zdroj dlouhodobého růstu a vysoce kvalitní dluhopisy jako defenzivní složka, která tlumí ztráty v obdobích výprodejů rizikových aktiv. Tento druhý pilíř fungoval obzvlášť dobře v letech 2000–2020, kdy výnosy akcií a státních dluhopisů byly často negativně korelované. Dnes se však nacházíme v prostředí, kde se inflace stala významnějším faktorem makroekonomického vývoje. Korelace mezi výnosy akcií a dluhopisů je mnohem volatilnější. To znamená, že durace již není tak spolehlivým zajištěním proti akciovému riziku.

Současně geoekonomická fragmentace mění investiční příležitosti. Kombinace změn v obchodě a dodavatelských řetězcích, aktivnější průmyslová politika a geopolitická rizika vedou k větším rozdílům mezi regiony, sektory i strukturou cashflow firem. V takovém prostředí je portfolio s koncentrovanou akciovou expozicí vážené podle tržní kapitalizace a s jedním hlavním zdrojem dluhopisové stabilizace méně robustní. Investoři proto potřebují alternativní řešení.

Makroekonomické trendy vyžadují změnu přístupu

Současné prostředí není definováno jedním globálním hospodářským cyklem, ale nerovnoměrným růstem, rozdílnou inflací a složitějšími rozhodnutími hospodářské politiky. Finanční podmínky se uvolňují a americký Fed naznačuje další snižování sazeb. Inflace se však mezi regiony vyvíjí odlišně – zatímco v USA zůstává inflace ve službách relativně vysoká, Evropa čelí spíše dezinflačním tlakům.

Tato kombinace má regionálně specifické dopady.

V USA podporují silné firemní zisky chuť investorů podstupovat riziko, ale valuace zůstávají vysoké a nejistota ohledně hospodářské politiky přetrvává. To rozšiřuje spektrum možných scénářů a zvyšuje nejistotu investorů, i když základní scénář zůstává relativně příznivý. V Evropě může dezinflační vývoj a případné fiskální impulzy vytvářet selektivní investiční příležitosti. Politická a regulatorní rizika však nadále hrají významnou roli při řízení rizika a zajištění portfolia.

Rozvíjející se trhy mohou těžit ze zlepšujícího se sentimentu a specifických fundamentů jednotlivých ekonomik, zůstávají však citlivé na vývoj amerického dolaru a globálních finančních podmínek. Pro konstrukci portfolia tyto změny potvrzují zásadní poselství:

Diverzifikace již neznamená vlastnit jen dvě široké třídy aktiv. Jde spíše o cílenou kombinaci více zdrojů výnosů s odlišným chováním z hlediska rizika, korelace a likvidity v obdobích stresu.

Dva klíčové směry, jak dosahovat investičních cílů

V divergujícím prostředí by se investoři měli zaměřit na dvě hlavní témata:

• hledat odolné výnosy v situaci, kdy trh je veden úzce a rozdíly mezi aktivy značné
• budovat obranu portfolia v prostředí, kde se korelace mezi akciemi a dluhopisy může stát pozitivní

Investoři mohou využít několik nástrojů, přičemž klíčovou roli hraje aktivní správa. V posledních letech se trhy výrazně koncentrovaly a byly taženy technologickým sektorem spojeným s boomem umělé inteligence. Rizika koncentrace na úrovni jednotlivých akcií i sektorů proto výrazně vzrostla. Aktivní správa založená na analýze může tato rizika zmírnit prostřednictvím výběru jednotlivých titulů.

V praxi to může znamenat, že akciové alokace se posunou od indexových portfolií s váženou tržní kapitalizací – která jsou silně koncentrována v USA – k vyváženější expozici napříč regiony, například směrem k Evropě nebo rozvíjejícím se trhům. Stejně tak může dojít k posunu expozice od růstově orientovaných indexů k vyváženější kombinaci kvalitních a hodnotových akcií, tedy ke změně stylu. Takový přístup může portfoliu poskytnout stabilnější základ pro výnosy i řízení rizika. Další nástroje však mohou jeho odolnost dále posílit.

Dluhopisy zůstávají klíčovou součástí vyváženého portfolia, zejména protože vyšší výnosy zvýšily schopnost generovat reálný příjem. Neměly by však být jedinou defenzivní složkou. Zajímavé rizikově očištěné výnosy mohou přinášet také strategie zaměřené na příjem v jiných třídách aktiv, například v akciích.

V prostředí vyšších korelací je navíc vhodné využívat alternativní diverzifikační nástroje, které mohou přispět k odlišným zdrojům výnosů a větší odolnosti portfolia. Současně může hrát důležitou roli měnové zajištění, zejména vzhledem k měnící se roli amerického dolaru, jehož status bezpečného přístavu je stále častěji zpochybňován.

Aktivně řízené ETF jako flexibilní nástroj

Rychle se měnící makroekonomické a geopolitické prostředí může vyžadovat rychlé úpravy portfolia. ETF mohou takové změny usnadnit a investorům umožnit pružně vstupovat na trhy nebo z nich vystupovat prostřednictvím modulárních investičních řešení. Takzvaný „building block“ přístup navíc investorům umožňuje realizovat širší změny potřebné pro moderní portfolia: například cílenější regionální diverzifikaci v akciích, širší paletu zdrojů příjmu v rámci dluhopisů nebo zohlednění klimatických faktorů.

Zdroj: Redakčně upravená tisková zpráva společnosti Fidelity